Ščotka o mistrech z Komety, jak je neznáte: Mongol, Čobolski i agresivní Ostravák... Co čumíš?

Ščotka: „Skokan roku. Klíčový hráč celého play off, v němž vyšperkoval své výkony v sezoně. Má hlavní zásluhu na tom, že jsme vyhráli titul. Povahově tišší, ale ne úplně typický gólman. Taky šel s námi na pivo. (úsměv) Je to prostě Valach. Mám ho hrozně rád a jako gólmana ho úplně miluju. Věděl jsem, že je z Valmezu, ale osobně jsme se předtím neznali.“

Ščotka: „Náš Slovinec, super člověk. Před zápasem mu vždycky říkám: Lublaň-přítel. Mám zvyk, že obejdu kluky a každému připomenu, kde se narodil. Už si všechna ta města pamatuju. Když šel Gašpy do brány, nepodělal se z toho a vychytal, co mohl. Mám rád celou jeho rodinu. Všichni mluví česky, manželka i malý syn.“

Ščotka: „Ten makal vždycky ze všech nejvíc. Někdy na ledě, jindy mimo něj. (úsměv) Pokaždé tomu dával nejvíc. To se mi na něm strašně líbí. I když byl zraněný a nemohl hrát, dělal dobrou náladu a makal pro mančaft. O totéž jsem se snažil loni já na mistrovství světa. Bohužel to zranění měl Bárt tak vážné, že v play off nastoupit nemohl.“

Ščotka: „Bóďu jsem si zamiloval asi ze všech nejvíc. Bydlel nade mnou a s mou rodinou strávil celou sezonu. Ke konci už jsme si říkali, že jsme všichni dohromady family. Byl tu sám, snažili jsme se mu pomoct. Když jsme se loučili, neměl jsem slov. Hned jsem začal brečet. Už teď mi chybí. Skvělý hokejista a hlavně skvělý člověk. Nebavme se o něm, zase se mi chce brečet. Snad se vrátí.“

Ščotka: „To je náš Mongol… Asi nejlepší bruslař planety. Už to řekl Flíček (Jakub Flek) a já souhlasím. Je hrozně rychlý. K tomu skvělý člověk a kluk do kabiny. Skousnul svou roli, kterou měl. A udělal to tak dobře, že dokázal vyhrát zápas i s menším ice-timem. Je velký kamarád s Pospecem (Kristiánem Pospíšilem), oba jsou Zvoleňáci.“

Ščotka: „Můj parťák, s ním jsem hrál celou sezonu. Taky velký kamarád. Má obrovské srdce. Víme, čím si musel projít (v mládí překonal rakovinu – pozn. aut.). Přeju mu, ať je v životě úspěšný, spokojený a hlavně zdravý. Hokejově to byla velká škola NHL. Je vidět, že hráči, kteří tou soutěží prošli, dělají všechny věci správně.“

Ščotka: „Další soused. Holy byl za mě v play off nejvíc podceňovaný hráč, co jsem viděl. Nevím, kde se to v něm vzalo, ale najednou začal jezdit dopředu a dávat góly. Až jsem se bál, že tam někoho zabije. (úsměv) Obrovský pracant, srdcař. Jsem hrozně rád, že získal titul. Moc jsem mu to přál. Navíc ovládl emoce a přidal k tomu herní nadstavbu. Klobouk dolů před ním.“

Ščotka: „Náš dědula. Dědek-lídr. Je pecka, co dokázal na sklonku kariéry. Ale podle mě ještě končit nebude, pořád to má v sobě. Většinou byl sedmý bek, ale ty minuty, co dostal, odehrál skvěle. Je blázinec, kolik za celou sezonu zblokoval střel… Skvělý defenzivní bek a důležitý člen skládačky. Radegast Index bych mu dával furt. Navíc charakter, dal nás dohromady. Věděl, co to obnáší.“

„I když se nedaří, snažím se dělat dobrou náladu, ať to mají kluci lehčí. Dávám do placu vtípky, různé blbosti. Na sebe budu kritický. Finále se mi úplně nepovedlo. Ale podržel mě tým. Libor Zábranský starší, mladší, Vinnie (manažer Tomáš Vincour), Guli (Gulaši), trenér Pokorný. Ty pozitivní věci mě nakoply zpátky, abych v sedmém zápase odehrál to svoje. Celou sezonu jsem bojoval s ramenem, kvůli kterému jsem vynechal dva měsíce. Možná půjdu na operaci.“

Ščotka: „Libor je prostě skvělý. Přesun v sezoně do jiné ligy je pro každého těžký. Ale za mě ho zvládl nadstandardně. V play off ukázal, že umí hrát přesilovky, oslabení, rozehrát puky, blokovat střely. Dělal ty malé věci pro tým, které člověk moc nevidí a neocení je. Je to zkrátka hokejista. Trošku mě mrzí, že nejede na mistrovství světa, ale to my neovlivníme.“

Ščotka: „Prostě Čobolski… Cingyho mám taky strašně rád, strávím s ním spoustu času. Manželky s dětmi se taky stýkají. Slyšel jsem několikrát, že nemůže být první centr. Za mě je právě skvělý, protože jeho křídla si můžou dovolit dopředu víc než dozadu. On je výborný defenzivní centr, což se moc nevidí. Podceňovaný hráč. Slovák, borovička, korbáčiky. Já bych ho neměnil.“

Ščotka: „Ten mě baví. Za mě malý hokejový zázrak. Totální pokora. Možná až moc. Extrémně hodný kluk. Kromě Petra Sýkory z Pardubic jsem asi nepotkal hodnějšího člověka. Šli jsme na večeři a on se zeptal: Můžu jít s vámi? Všechno si užíval. A hrál skvěle. Co dostal za úkol, to udělal. Systém plnil do puntíku. Jelikož jsem hokejový fanatik, tak jsem jeho jméno z Třebíče znal.“

Ščotka: „O něm se nemusíme bavit, ne? Všichni jsou borci, ale Flíček je ten hlavní borec. Správný kapitán, nevolil bych jinak. Dal tým do kupy, stmelil ho a dělal všechno správně. Výborný hokejista. Top úroveň ukazuje už iks let za sebou. Snad spolu v Brně zůstaneme ještě další tři roky. Toho borce bych si vzal s sebou kamkoliv. Buďme rádi, že je tak malej. Kdyby nebyl, není tady, ale v NHL.“

Ščotka: „Fiňáčky mám rád. Něco jsem z jejich jazyka naučil, takže jsme ostatní kluky pomlouvali ve finštině. (úsměv) Zpočátku to měl těžké, ale v play off si nás taky dokázal vzít na záda a táhnout. Ne nadarmo je s Finskem mistr světa. Vůbec není tichý Seveřan. Výjimka potvrzuje pravidlo. Furt něco mele. Ale finsky. Asi si myslel, že je v Česku finština používaná jako angličtina.“

Ščotka: „Kolikrát se říká, že není nejmladší a měl by už něco ukázat. Za mě to ukazuje každou sezonu. Nemá tolik prostoru, ale hraje skvěle oslabení, a když se dostane na přesilovku, je taky dobrý. Při hře pět na pět si dokáže vypracovat šance. Koláč v play off mnohým lidem zavřel pusu. Byl výborný. Že tam někdy neskáčou body? To se stává. Stejné to měl letos Bóďák.“

Ščotka: „Travis Konecny. Škoda, že my máme toho Kubu. (smích) Každý chce hrát hodně, ale my jsme měli štěstí, že v play off strčili všichni svoje ego do prdele, jak říká asistent Jirka Horáček. Každý mítink nám to připomínal. Náš Travis hrál skvěle. Když dostane prostor, ještě ukáže, jaký je hokejista.“

Ščotka: „Určitě se od loňska zlepšil. Mám ho jako kluka rád. Je vysoký a v play off to konečně začal řezat. To jeho hře hodně pomohlo. Možná mu předtím chyběla nějaká role. Pak zjistil, co a jak má dělat a byl skvělý. Dělal dobře ty malé věci. Pořád je mladý, všechno má před sebou, Draftovala ho Florida, což taky o něčem svědčí. Zatím neukázal, co v něm je. Má velký potenciál.“

Ščotka: „Mueller a Arttu byli totální žolíci. Málokdy se vidí takový profesionál, jako je Peter. V tomto mi trošku připomíná Romana Červenku. Je skvělé, jak se zase začlenil a jak se choval. Hodně jsme se bavili. V kabině dávám klukům nějaké kvízy v angličtině a on se toho hned chytil. Třeba jsem se ptal, jakou práci by chtěli dělat mimo sport. Myslím, že Peter se viděl jako manažer firmy. Když jsem hrál za Pardubice anebo Litvínov, vždycky byl proti mně na ledě Mueller.“ (úsměv)

Ščotka: „Bombarďák. Řeže to, pak dá gól… Všechny provokuje, seká. Kdyby mohl, tak někoho na ledě i pokouše. Jako hráče ho miluju. S Pospecem bych se nepral. Vím, že bych dostal přes hubu. I jako člověk je super. Sedne si v kabině a řekne: ´Tak čo? Ako?´ A já: Zas takovej drsňák nejseš… (úsměv) Má obrovskou touhu vyhrávat. Nechal bych ho takového, jaký je. V play off všechno skousnul a ukázal, že je týmový hráč. Nefauloval a byl jsem v šoku, že i blokoval střely. Strašně se mi líbilo, co řekl o Lukáši Sedlákovi. Pak jsem vůbec nemohl spát, byl jsem nadšený. On nasral Pardubice a napumpoval nás. Řekli jsme si: ´Jdeme je porazit!´ Ve dvanácti letech jsme spolu byli na turnaji v Rusku. Před pár dny jsme na to vzpomínali. Nechápeme, jak nás mohli rodiče pustit v tak mladém věku bez doprovodu do Ruska. Máme krásné vzpomínky.“

Ščotka: „Před Tomášem smekám klobouk. Přišel z Varů, kde hrál každý rok dvacet minut za zápas. Tady tolik ice-timu neměl. Podle mě v životě nezblokoval tolik střel jako letos. V kabině jsme mu říkali „chopper“, podle toho jak se skládal do střel. Pro tým dělal obrovské věci na ledě i mimo něj. Není sranda přijmout tuhle roli. Myslím, že udělal maximum možného.“

Ščotka: „Šimona znám dlouho. I jeho bráchu Matěje. Ten mi psal ještě ve čtvrtfinále, že když nevyhrajeme, zničím tradici, že Ščotka+Stránský=úspěch. Tak jsem měl trošku nervy… Nechtěl jsem to zkazit, dostal bych to sežrat. Když jsme vyhráli v semifinále, napsal mi: ´Neposral jsi to.´ S Matějem jsem byl na pokoji loni na mistrovství v Praze i předtím, když jsme udělali bronz. Teď v play off jsem bydlel se Šimonem. Od klubu to byl výborný kup. Je výborně technicky vybavený, hru vidí jinak než ostatní. To, že někdy ztratí puk na modré, k hokeji patří. Potom dvakrát nahraje do šance a vedeme 2:1. Někdy mě hodně bije. Přijde za mnou a jen tak mi dá pěstí do žeber. Podle mě nemá cit v rukou. Řeknu mu: ´Co děláš? A on na mě: Co čumíš?! Prostě agresivní Ostravák. Ale mám ho hrozně rád.“

Ščotka: „Jsem moc rád, že vyhrál doma titul a podepsal novou smlouvu. Znám i jeho bráchu Kubu a tatínka Pepana. Adam je velký pracant, obrovský profík a dobrý kluk. Člověk ho může dát v přesilovce nahoru, dolů, na stranu, doprostřed a on ví, co má dělat. Je hrozně silný. Vypadá jako hydrant. Je nejmenší, ale s Ďalou a Pospecem asi nejsilnější v týmu. Mohli by si dát nějakou soutěž. Já se Šimonem Stránským bychom tutově prohráli. Jenom se podívejte na Zbóřovu nohu. Ten by mě zabil. S Peterem Muellerem si hodně sedli. Měli flow. A taky s každým, kdo byl v útoku s nimi.“

Ščotka: „Letos to byl nejvíce podceňovaný hráč. Pamatuju si, jak jsem doma v sezoně tvrdil manželce, že Zohy bude ještě úplně jinde. Nedařilo se mu akorát bodově. Jinak hrál pořád skvěle. Pamatuji si ho z bronzového mistrovství a taky když přišel na měsíc do Pardubic. Má naprosto skvělé bruslení. Přijde mi, že se vůbec nenadře. Já tam funím a on si tam furt jezdí. Jeho nadšení pro hru, myšlení, to je paráda. Být Spartou, tak si ho kvůli úspěchu koupím.“ (úsměv)

Do brněnského kádru patřili také brankáři Jan Kavan (19), obránce Tomáš Dujsík (32), útočníci Jan Ekrt (20), Jakub Malý (23), Danny Chludil (18), Adam Veselský (18) a Adam Boltvan (20).