Začal jsem se starat sám o sebe, líčí Pešán změnu. Dynamo? Není to o penězích
Ano, je to jeho vůbec první extraligová štace mimo liberecký revír. Filip Pešán začíná krotit pardubická hokejová esa, vedení Dynama věří, že právě on s parťákem Karlem Mlejnkem najdou způsob, jak dojít k zlatému pokladu a ideálně bez četných turbulencí jako v poslední sezoně východočeského kolosu. Kudy na to půjde? V obsáhlém rozhovoru pro deník Sport a web iSport bývalý kouč národního týmu popisuje i své odcházení od Bílých Tygrů. Roční iSport Premium nyní za zvýhodněnou cenu>>>
Jméno Filip Pešán bude v českém hokeji vždy silně rezonovat. Početný tábor fanoušků za ním bezmezně stojí, jiní mu stále nemůžou přijít na chuť. Ví, že pochybovače z Pardubic a okolí přesvědčí jedině konkrétním výsledkem. „Pokud se ohlédnu za mými extraligovými roky, najdu tam tři finále, čtyři i s pozicí sportovního manažera, jeden titul. Myslím si, že mám co nabídnout,“ tvrdí 47letý kouč.
Skoro se neví, že jste za Pardubice hrál hokej, kdy přesně a za jakých okolností?
„Šlo o mé dorostenecké období. Náš starší liberecký dorost tehdy spadl z extraligy, my z mladšího dorostu museli do první ligy. Což se mi nechtělo a využil jsem pardubického lasa k přestupu. Z libereckého gymplu jsem přešel na sportovní do Pardubic, kde jsem i odmaturoval. Šel jsem tehdy do kempu áčka, ale první mužstvo jsem neudělal a vrátil se do Liberce. Bylo to fajn pět let.“
Jak vám šel hokej v Pardubicích?
„S dorostem jsme vyhráli extraligový bronz, pro mě první dotek se špičkou, protože v Liberci jsme si tehdy tykali spíš se sestupem než s medailemi. Hned v prvním roce jsme s dorostem letěli za moře, do Vancouveru za Jirkou Šlégrem. Vyhráli jsme tam velký turnaj, navíc se podívali na NHL. Navíc v té ligové sezoně 93/94 Pardubice hrály finále s Olomoucí. Do té doby jsem viděl naživo asi dva zápasy naší nejvyšší soutěže, v Liberci jsme mocně vzhlíželi k extralize, abych v prvním roce v Pardubicích vyhrál medaili, podíval se do Kanady a ještě jsme po římsách vyprodané arény sledovali finále. Brzy jsem pochopil, co pro Pardubice znamená hokej a drží to dodnes.“
Kdy k vám dorazila nabídka Dynama na převzetí týmu a jak jste pobídku řešil v Liberci?
„V Liberci bezprostředně po sezoně nastalo období vzduchoprázdna, trvající několik týdnů, kdy se se mnou nic neřešilo. Žádné moje ukončování ani neprobíhalo. Následně jsem se dostal do kontaktu s Petrem Sýkorou (sportovním ředitelem Dynama), posléze i Karlem Mlejnkem. Všem nám to začalo postupně dávat smysl a cítili jsme zájem to propojit. A tak se i stalo.“
Z dálky to na mě působilo, že v Liberci nebyli přesvědčeni, zda s vámi chtějí pokračovat, nebo ne a možná čekali, až se to vyřeší z vaší strany.
„To se musíte zeptat v Liberci. Můj pocit byl asi podobný vašemu. Na to konto jsem se začal starat sám o sebe a mimo Liberec.“
