Posila Litvínova s titulem z Univerzity Karlovy: Nikdo tomu nevěřil! Chce umět na klavír
Sezona ještě ani nezačala, přesto už v Litvínově gratulují k titulu. Konkrétně vysokoškolskému. Útočník Jaroslav Brož (25) nedávno zdárně dokončil magisterské studium na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Mezi profesionálními sportovci jde o velký unikát, za nímž stály značné oběti. „Nesmíte nic zanedbat. Trenéři si myslí, že je nejdůležitější hokej, učitelé zase tvrdí, že škola,“ popsala nová posila Chezy. Profesoři ambicióznímu mladíkovi zprvu moc nevěřili.
V extralize počítá čtyři starty z loňského hostování, jenže kariéru naplno nakopne teprve teď. „Bude to poprvé, kdy se soustředím čistě na hokej. Nikdy jsem to nezažil, pořád jsem studoval,“ usmívá se forvard Jaroslav Brož. Nezapadá do stereotypu typického hokejisty, po vysoké škole myslí na knížky i hudební nástroj. „Chci rozvíjet jiné sféry inteligence,“ předsevzal si.
Co přesně jste vystudoval?
„Na bakaláři jsem dělal tělovýchovu se zaměřením na vzdělání a učitelství pro střední školy s důrazem na lední hokej. Po absolvování magistra tak mám i nejvyšší trenérskou licenci.“
Jak složité je skloubení profesionální hokejové kariéry a vysokoškolského režimu?
„Bylo to neuvěřitelně obtížné. Šlo hlavně o nakládání s časem. Kolikrát jsem byl v sedm ráno v bazéně, pak jsem musel jet do Vsetína na zápas. Kdo plave, zná tu specifickou únavu, tělo je rozevláté. Z ničeho vás ale neomluví, musíte to absolvovat. Jsem rád, že jsem studium zvládl.“
Proč jste se pro něj vůbec rozhodl?
„Jde o zadní vrátka, člověk nikdy neví, kdy přestane hrát. Během posledních dvou ročníků jsem učitelům říkal, že doufám, že všechno zvládnu a budu úspěšný. Teprve teď si zkusím, jaké je hrát hokej bez školy, nikdy v životě jsem to nezažil, pořád jsem studoval. V Litvínově mě čeká první sezona, kdy se budu moct soustředit čistě na sport. Snad to bude ku prospěchu.“
Projeví se změna ve vaší výkonnosti?
„Věřím, že ano. V prvních ročnících na univerzitě, i když jsem si chtěl dát v tréninku navíc, musel jsem na fakultu na softbal, atletiku nebo cyklistický kurz. Dalo mi to aspoň všestrannost. Měli jsme i fotbalové tréninky, všechny možné sportovní hry. Ale při profesionální kariéře to nejde dohromady. Jsem rád, že se mi uleví.“
Nezačnete se nudit?
„Budu mít čas na věci, které jsem nemohl tolik dělat. Přečtu si i jinou knížku než ke studiu. V létě jsem si něco namaloval, chtěl bych rozvíjet jiné sféry inteligence. Hodně se mi líbí hudba, i když jsem na ni dřevěnej, s rytmikou v gymnastice jsem měl problém. Chci se všestranně posouvat, hodně mě láká hudební nástroj, jestli bude čas. Šlo by o velký výstup z komfortní zóny.“
Kluci mi, že když mám vystudováno, ať udělám přemet vpřed
Na co budete hrát?
„Nikomu jsem to zatím neříkal, chtěl jsem později udělat dojem. Ale líbí se mi klavír.“
Neobjevil jste během působení na univerzitě skrytý talent v jiném sportu?
„Takhle se to říct nedá. Třeba při házené mi trenéři říkali, že výbušnost mám, navíc jsem levák, takže by takového hráče uvítali. Ale jinak jsem měl spíš problémy, například při plavání. Nemám skoro žádný tuk, takže jsem šel hned ke dnu jako kámen. Gymnastika? Ladnost a flexibilita u hokejistů není taková, musel jsem celé léto objíždět sokolovny, kde mě za pár korun nechali udělat pár výmyků, toček vzad a přemetů. Jsem rád, že to mám z krku.“
Takže teď předcvičujete spoluhráčům v Litvínově?
„Říkají mi, že když mám vystudováno, ať udělám přemet vpřed. (směje se) Ale já potřebuju extrémní průpravu, abych flexibilitu mohl ukázat. Dovednosti jsem dal spoustu hodin, abych ji provedl na zápočtu v adekvátní technické míře. Z fleku to nedovedu.“
Jak vaši cestu profesoři vnímali? Přece jen mnoho hokejistů vysokoškoláků se nenajde.
„Ze začátku to bylo hodně náročné. Další kluk, co do toho jde… Kolik takových vylili? Nikdo tomu nevěřil. Nesmíte nic zanedbávat. Trenéři si myslí, že je nejdůležitější hokej, učitelé zase tvrdí, že škola. Musíte najít správný balanc, abyste to zvládli.“
Co ze školy jste zvládl přenést na led?
„Všestrannost mi určitě pomáhá v technice. Když jsem byl malý, kdy je to hodně o rodičích, myslím si, že jsem byl zaměřený hodně jednostranně. I když jsem ostatní sporty dělal, neměl jsem víc kroužků naráz, šel jsem za hokejem. Jak je škola různorodá, pomohla mi.“
Bavilo vás vzdělávání od dětství?
„Na základce jsem říkal paní ředitelce, když jsem s ní seděl, že nevím, proč člověk, co je celé mládí ve škole, studuje, aby tam strávil kompletní život. Nešlo mi to do hlavy. Ale nakonec jsem se na tu cestu taky nějakým způsobem dal. Měl jsem rád dějepis, chtěl jsem se vzdělávat, i když se to někdy na známkách úplně neprojevilo. Hodně šlo o zarputilost.“
V jakém smyslu?
„Bral jsem to jako etiku, kterou je třeba dodržovat. Jako na vojně, když museli mít ustlanou postel a všechno vyčištěné. Mám rád, když člověk dokáže mít pevný řád. Za tím byla moje motivace – dokázat něco sám pro sebe. Zvlášť když vidím, jaké mizivé procento lidí to dokáže. Nevím o nikom, kdo by na stejné škole vystudoval a byl sportovcem profesionální úrovně. Je to specifické.“
Jaroslav BrožNarozen: 1. července 2000 (25 let) v Praze Klub: HC Verva Litvínov Výška / váha: 185 cm, 81 kg Kariéra: Slavia Praha (2013-24), Letci Letňany (2018/19), Kobra Praha (2019/20, 2021-23), Vsetín (2023/24), Litvínov (2024-?) Pozice: pravé křídlo Bilance v extralize: 4 zápasy, 1 bod (0+1) |
