V Hradci dostane klíčovou roli. Radil: Nebylo mi lhostejné, co na to řeknou lidi. Ale…

Pod Bílou věží zakotvil teprve před pár dny, ale v místním prostředí se vyzná, nepotřebuje průvodce. Hradecký stadion je mu hned po pardubickém druhý nejznámější. Zároveň je rád, že mu odpadnou těžké bitvy s rivalem. „Proti Hradci jsem nerad hrál, jeho styl je fakt nepříjemný, blbě se proti němu prosazuje,“ zazní i od Lukáše Radila v extralize častý názor.

Nová štace, nové město, nová sezona v nové výstroji. Musíte se lehce přemáhat na startu přípravy?
„První tréninky vždycky bolí, řekněme týden až dva. Máte nové věci, zvykáte si na jiné tréninky. Ale pro všechny je to stejné.“

Máte už hradecké prostředí osahané?
„Jsem tu pár dní, ale zdejší zázemí je mi dostatečně známé. Myslím, že Hradec je tým, proti kterému jsem odehrál nejvíc zápasů jako soupeř. Beru to už od žákovských kategorií. Dá se říci, že už to tady znám.“

Zase tolik se toho od té doby na zimáku nezměnilo, ne?
„Jak se to vezme. Když jsem hrál za Hradec pár zápasů v první lize, někdy před dvanácti, třinácti roky, kabina áčka vypadala úplně jinak. To samé posilovna. Leccos se určitě změnilo k lepšímu.“

Proč jste si vybral Hradec?
„V Pardubicích mi bylo oznámeno, že se nevejdu do pěti pětek, tak jsme se s agentem dali do práce. Hradec mi ze všech nabídek dával největší smysl. Rozebíral jsem to s generálním manažerem i trenérem a přišlo mi to jako nejlepší varianta.“

Rozhodla i dojezdová vzdálenost?
„Paradoxně ne. S manželkou jsme převážnou většinu času bydleli v Praze, a kdybychom se měli rozhodovat podle adresy bydliště, asi zvolím jinak, protože kousek od Prahy jsem dostal nabídku. Bydlení nehrálo významnou roli. Na druhou stranu mě těší, že Hradec je v dojezdové vzdálenosti, není potřeba se vyloženě stěhovat.“