Z kotle Dynama až do Sparty. Kouč: Klidně dám hlavu na špalek. Co extrémní zátěž a pivo?
Vyrostl v pardubickém kotli, srdce fanouška mu odmala bilo pro Dynamo, teď mu však půjde o to, aby právě východočeský soubor poslal pod sebe. A to prostřednictvím týmu Sparty, kde Michal Břetenář (41) začal úřadovat v roli hlavního kondičního kouče. Společně s Janem Hejným překopali dosavadní obvyklé způsoby práce, najeli na to své. Cíle jsou logicky nejvyšší a v příští extrémně náročné sezoně nemálo odpovědnosti půjde i za nimi, hlavně pak za Břetenářem. „Rozhodně nemám problém dát hlavu na špalek,“ říká pro iSport Premium vyhledávaný expert na fyzičku.
O Michalu Břetenářovi se ví, že nemusí zavedené mustry a šablony. Že je hloubavý, zvídavý a na věci jde často úplně jinak, než bývá v prostředí zvykem. Sám jde příkladem profesionálům. Běhá půlmaratony i maratony, pravidelně cvičí, neustále studuje a než své metody začne aplikovat na klientech, nejprve je otestuje na sobě. Díky vynikající fyzické připravenosti má nespornou výhodu – tréninkové dávky dokáže absolvovat rovnou s profesionálními hráči. Spartu míní připravit tak, aby po takřka dvou dekádách konečně našla cestu k mistrovskému titulu. K tomu připočítejte další mety v Lize mistrů a na Spengler Cupu.
Váhal jste nad nabídkou, anebo laso z takového klubu se neodmítá?
„Upřímně, naše spolupráce začala tím, že jsem Spartu asi třikrát odmítl… (s úsměvem) Víte, po jedenácti letech v profesionálním hokeji a dvou ne úplně ideálních zkušenostech z klubů se vám už příliš nechce vystupovat z komfortní zóny vlastní práce. Letos začínám dvanáctou sezonu a cítím, že už jich přede mnou moc nebude. A nechci si nikdy vyčítat, že jsem to ještě jednou nezkusil. Se Spartou jsem v kontaktu v podstatě od ledna, od začátku jsem cítil obrovský zájem a opravdu velkou důvěru.“
Čeho se týkaly nepříliš dobré předchozí zkušenosti?
„Nehledejte v tom žádnou senzaci. Dříve byla zkrátka jiná doba. Pozice kondičního trenéra u týmu bývala v plenkách a získat si důvěru trenéra bylo rozhodně těžší, než je tomu nyní. Nejčastější argument, který jsem vždy slyšel, byl: Za nás se takhle trénovalo a fungovalo to… A na to nebylo co říct. Na druhou stranu, obě ne úplně pozitivní zkušenosti mě dostaly až sem. Protože téměř okamžitě po mém odchodu z klubu se mi vždy přihlásilo šest až osm kluků, které má práce oslovila nehledě na negativismus trenéra. Některé z nich trénuji dodnes.“
Co jste podnikl jako první věc po nástupu do Sparty?
„Jelikož bylo potřeba udělat spoustu věcí už před mým nástupem, tak už ani nevím, co bylo to první… (usmívá se) Ale pokud mám vypíchnout něco, co pro mě bylo absolutně klíčové, byl to výběr druhého kondičního trenéra. A v tom jsem vyhrál jackpot. Honza Hejný je přesně ten typ trenéra, kterého k sobě potřebuji. Nejen profesně, ale především lidsky.“
V hokejovém prostředí jste v rámci svého oboru známá persona, musel jste nadřízeným blíž představovat nebo obhajovat svou práci a záměry s hráči?
„Nemusel, ale chtěl. Je důležité, aby pochopili, jak se na věci dívám a proč mnohdy řeším věci jinak, než je tu obvyklé.“
V jakém okamžiku jste zjistil, co hráči Sparty přesně potřebují?
