Straka o nečekané sezoně: Sedmdesát procent úspěchu jde za Malíkem. Odejde do NHL?
Josef Jandač přidá v Plzni další sezonu. Škodovku v základní části senzačně dovedl na druhou příčku a v play off následně vypadl se Spartou. Nyní prodloužil o další rok. „Má nějakou vizi a funguje to. Hráči ho poslouchají,“ líčil při setkání s novináři spolumajitel klubu a sportovní manažer Martin Straka. Od trenérova setrvání se odvíjí plno dalších věcí. Jednu však klubový boss ani nikdo jiný neovlivní: Jak se v případě nabídky z NHL rozhodne brankář Nick Malík.
Zkušený kouč dodal mužstvu herní tvář, ale základ všeho spočíval v gólmanovi. „Malík byl sedmdesát procent úspěchu,“ zdůraznil Martin Straka. Jenže jaká pro Plzeň tahle sezona vůbec byla? Po delší době bez velkých propadů, tým neprožil žádné krize. Po až nečekaném vzestupu v dlouhodobé soutěži však Indiáni skončili ve čtvrtfinále, i když nad Spartou vedli 3:1 na zápasy.
Jak se dá taková sezona zhodnotit?
„Musíme to rozdělit. Jedna věc je základní část, která nám vyšla nad očekávání toho, kde jsme se původně chtěli pohybovat. Od začátku jsme říkali, že bychom se rádi drželi kolem pátého až desátého místa, což se povedlo. Tým si sednul, základní část jsme proběhli skvěle, bez velkých výkyvů. Pořád jsme bodovali, neměli žádné špatné období, což bylo skvělé. Taky díky gólmanovi, což si musíme přiznat. Měli jsme nadstandardního nebo nejlepšího gólmana v lize. Dodával nám klid, mohli jsme se na něj spolehnout. Konec jsme zvládli taky. Pak jsme chtěli rovnou do čtvrtfinále, což se povedlo.“
Jenže v play off jste chytili Spartu.
„Týmy jako Sparta jsou vždycky favorit, ať skončí sedmí nebo pátí. Škoda, měli jsme je už trošku na lopatě, vedli 3:1. Ale nejtěžší je vždycky poslední krok. Chtěli byste, což vleze do hlavy a někdy to může svazovat. Ale musím říct, že jsem hodně dlouho neviděl, aby dva hráči kontrolovali sérii tak, jako Chlapík s Krejčíkem. Speciálně, když jim teklo do bot a my měli mečboly. Vzali za to, oni dva to vyhráli. Další se přidali bojovností, která jim do čtvrtého zápasu chyběla. Tam byli vláční. Ale co vyváděli tihle dva, jsem dlouho neviděl.“
Sehrála roli taky nezkušenost plzeňského týmu s play off?
„To nebyla nezkušenost. Prostě tihle dva to měli pod kontrolou. On (Chlapík) dohrával hráče, nasíral je, dával góly, nahrával, dělal všechno. A my jsme ty dva nedokázali uhlídat. Taky byli silní v přesilovkách. Měli jsme postup blízko, ale zároveň ještě strašně daleko. Oni to znají, jsou v tom dlouho. My jsme tam byli po dlouhé době. Měli jsme mladší hráče, ale ti shodou okolností hráli ještě nejlíp. Ale nenaskočili kluci, co by měli rozhodnout.“
Byl jste po vyřazení smutný, naštvaný, co jste cítil?
„Když máte tři mečboly, chcete to dotáhnout. Potom jsem byl smutnej i nasranej. Po dlouhé době jsme sahali po semifinále a zasloužili bychom si ho. Ale bohužel. Vzpomínám si, jak když jsme nevyužili první dva mečboly, lidi z mého okolí se ptali, co s tím udělám. Řekl jsem: ‚Vůbec nic. Já jsem jako vy. Sednu si do hlediště a budu čekat, jak to dopadne. S tím nic neudělám, to musí ti na ledě. Tituly vyhrávají hráči. Oni musí chtít, vyříkat si věci v kabině: ‚Hele, teď je budeme všichni dohrávat, a kdo ne, tak tady nemá co dělat.‘ Trošku zveličuju. Ale kouč může něco vykládat, a pokud to hráči nebudou dělat, musí se toho zhostit lídři mužstva.“
Každý ví, že jsme byli blízko
Ale Josef Jandač vtisknul týmu nějakou herní tvář, systém, kulturu. V tom byl základ.
„Jo, bez debat. Ale jak povídám, kouč může něco přednést, namalovat. A hráči to musí provést. Oni věděli, že Chlapíka musíme eliminovat, mlátit, vyprovokovat. Ale tohle můžete vykládat desetkrát. Záleží na hráčích, aby ho zastavili.“
Co jste jim řekl vy, když sezona skončila?
„Víceméně jsem jim poděkoval. Když vypadnete, můžete tam povídat, co chcete. Všichni byli smutní, zklamaní. Každý ví, že jsme byli blízko.“
Nicméně herní progres byl obrovský. Jakou vidíte perspektivu dál?
„Musíme na to navázat. Základem byl herní systém. Pepa (Jandač) a celý realizační tým tomu dodali klid, hráči dělali, co se po nich chtělo. Ale sedmdesát procent úspěchu byl Malík. Víte, že můžete udělat chybu, a on všechno pochytá. Dostane gól, dva, někdy žádný. Mančaft byl klidný, protože ho měl za sebou. Daleko větší, než kdyby inkasoval čtyřikrát a pět šest gólů musel dát.“
Malík má smlouvu, nicméně v případě zájmu z NHL může odejít. Jak to s ním vypadá?
„To neustále zjišťuju skrz agenty. Skauti jezdili, čekáme, co se stane. Může mít smlouvu, jakou chce. Pokud dostane nabídku, záleží na jeho rozhodnutí. Tohle neovlivníme, ale kdyby odešel, byla by to veliká komplikace. Žádné náznaky, že by měl někde podepsat, zatím nemám.“
Co řeknete ke změnám v kádru?
„Většinu hráčů jsme podrželi. Odchází Petr Zámorský. Nebylo to ani tak o penězích, nedohodli jsme se na délce smlouvy. Angažmá si bude hledat David Kvasnička. Je mi ho líto, je náš odchovanec. Ale lepí se na něj smůla, samá zranění. Chtělo by to, aby odehrál jednu dvě kompletní sezony. Herní vytíženost mu chybí, jak vždycky vypadne na dva tři měsíce. Tady nevidím šanci, že by to odehrál. Odchází taky Šalda a Lajunen. Ten v Plzni původně neměl být, ale pomohl, když jsme měli zraněné. Měli jsme na něj štěstí. Chtěli jsme ho, ale vrací se do Finska. V Espoo má podíl v klubu. ‚Takže jsi majitel?‘ ptal jsem se ho. ‚Jo, ale takhle malinkej,‘ (směje se)“
Zůstane Jakub Lev?
„Jednání probíhají. Po play off jsme všichni onemocněli. Já byl čtyři pět dní nepoužitelný. Asi z toho stresu. Neměli jsme čas se potkat. Taky jsme čekali na Josefa Jandače, s nímž jsme se nakonec domluvili. Nechtěl jsem nic podnikat, dokud jsem nevěděl, jestli Pepa bude pokračovat.“
Na jak dlouho podepsal?
„Na rok. Jako vždycky. Celý realizační tým zůstává stejný. Už jsme domluvení, víceméně se čekalo jen na Pepu, který byl taky nemocný. Sejdeme se a budeme dotahovat hráče. Postoupili jsme do Champions League, Josef chce mít kádr trochu širší.“
O Jandače jste stál, před dvěma lety jste na něj čekali, až se bude moct připojit. V čem je pro vás tak důležitý?
„Kluci v realizačním týmu si sedli. Ví, kdy dát volno a kdy je dobré se v kabině ukázat. Někdy zase řekne: ‚Hele, já tam radši ani nejdu. Oni mě mají plný zuby.‘ Prostě to zná, dělá hokej dlouhou dobu. Má nějakou vizi a funguje to. Myslím, že hráči ho poslouchají, ale pochopitelně pak záleží, aby to někdo vzal na sebe a rozhodnul zápas, když jde o všechno. Takové zatím nemáme.“
Ale o správné lídry nouzi nemáte.
„Ano, ale Kuba Jeřábek zápas nerozhodne. Potřebujeme rozdílové hráče do útoku. Zabijáky, kteří to pak vezmou na sebe.“
Máte představu, kým mužstvo doplnit?
„Uvidíme. V Čechách už nic není. Tam uteče listopad, prosinec, to je strop. Pak jsou tady kluci, o které bychom zájem měli, jenže když pak slyšíte o jejich cenovkách, tak si řeknete, že do toho se ani pouštět nebudete. Kdyby to byly částky za rok, jenže ono je to měsíčně…(usměje se)“
Kdo končí v Plzni
Příchody podle iSportu
|
Podchytili jste někoho zavčasu?
„Řeknu to jinak. Za posledních čtyři pět let jsme pořád měnili osm devět hráčů. To už nechceme. Než se sem ti hráči dostanou, ne každému změna sedne. Někomu nevyhovuje herní styl, jinému spoluhráči. To je všude. Uděláte osm hráčů a doufáte, že aspoň pět se jich povede. Teď to konečně funguje, nějak jsme si tým nachystali a podepsali většinu hráčů, co tu už byli. Známe je, víme, co od nich očekávat a oni od nás. Žádný nezklamal. Teď jde o to sehnat ještě někoho, kdo by nás dovedl ještě dál. Na českém trhu už nic není, jak jsem řekl, nebo za nesmyslné částky. Stejně bychom museli podepsat nějakého cizince, kdy zase nevíte, do čeho jdete. Tady už máme nějakou jistotu. Co bychom vymýšleli? Šlo jen o to dohodnout se na financích.“
Mezi fanoušky rezonují i vyhlídky velkých návratů. Jan Kovář, Dominik Kubalík…
„U Kubaldy jakási možnost existuje, i když má ještě sezonu ve Švýcarsku. Ale může to mít vývoj. Uvidíme, jestli to bude teď, nebo za rok, taky abych tak nějak věděl ten finanční balík a pak bude na nás, jestli na něj dosáhneme. S Kovym jsem jednal už loni, ale prodloužil. Měli jsme zájem o Kodýtka, seděl jsem s Kantnerem, Po příští sezoně by se chtěl vrátit. Tyhle kluky bychom chtěli dostat zpátky, ale nevím, kam se to bude vyvíjet.“
V příští sezoně nebude Liga mistrů ve Štruncových sadech, kde sídlí fotbalisté, nýbrž na zimním stadionu. Těšíte se?
„Já jsem do ní chtěl. V minulosti jsme ji zažili a bylo to fajn. Jedna věc je finanční stránka věci, která se maličko zlepšila, ale přidanou hodnotu vidím v tom, že máte slušné zápasy, než začne extraliga. Pak přijdou v sezoně dvě vložená utkání, kdybychom postoupili mezi posledních šestnáct, tak další. Partnery můžeme někam vzít. Možná nás Liga mistrů bude stát nějaké peníze navíc, ale zase se nám to vrátí, když lidi budou spokojení.“
