Loučí se rozhodčí českých duelů z Nagana

„Bude to rozdíl, ale najde se dost dobrých mladíků, o nástupce mám tedy postaráno,“ soudí legendární arbitr, který rozhodoval i klíčové zápasy českého týmu na památném olympijském turnaji v Naganu.

NHL nechává rozhodčím na sklonku kariéry vybrat, kde by si přáli řídit svůj poslední zápas. McCreary pochází z Guelphu v kanadském Ontariu. Nejblíž leží Toronto, zvolil však vzdálenější Washington, kde v listopadu 1984 zápasem Capitals proti New Jersey kariéru v NHL začínal. Tentokrát bylo jejich soupeřem Buffalo.

„Potěšilo mě, že jsem to mohl ukončit právě tady,“ hodnotil McCreary. Ani hráči mu rozlučku nekazili, první trest s kolegou Marcem Joannettem udělil McCreary až po 48 minutách hry.

„Nic závažného tam nebylo, určitě sám taky nechtěl dát divákům záminku, aby na něj reagovali špatně,“ Jako rozhodčí si určitě užil kritiky až dost,“ shrnul útočník Drew Stafford z Buffala.

V NHL působí McCreary už 27 sezon, řídil téměř dva tisíce zápasů, drží několik rekordů. Celou dobu patřil ke špičce, o čemž svědčí i fakt, že jen na finálovou sérii Stanley Cupu byl nasazen patnáctkrát, z toho v letech 1994 až 2007 ani jednou nevynechal. V play off NHL rozhodoval 297 utkání, z toho 44 ve finále. To všechno jsou rekordy soutěže.

„Patřil k nejlepším rozhodčím, jaké jsem poznal, u všech měl obrovský respekt. I proto ho často nasazovali na klíčové a těžké zápasy, díky tomu jezdil na olympiády, pískal na Kanadském poháru,“ potvrzuje Robert Reichel, který působil v NHL třináct sezon.

Na McCrearyho se velmi dobře pamatuje i ze zlaté olympiády v Naganu 1998. McCreary řídil také o čtyři roky později v Salt Lake City duel o zlato mezi Kanadou a USA, ještě loni byl na Hrách ve Vancouveru.

„Nám v Naganu pískal finále proti Rusku a třeba i semifinále s Kanadou. Ačkoli je sám Kanaďan, snažil se rozhodovat pro obě strany stejně. Nechal nás hrát, na druhou stranu nedopustil žádnou divočinu. To hodně prospělo celému turnaji,“ pokračuje Reichel.

„Já si přál na finále spíš Kerryho Frasera, který nás taky hodně pískal,“ přiznal se Sportu další olympijský hrdina Dominik Hašek. „Ale ostatní se přikláněli k McCrearymu, třeba Ivan Hlinka, když jsme se o tom bavili.

On se to nějak dověděl a párkrát mi to pak ještě při zápasech NHL vpálil. Po přerušení hry přijel, zakabonil se a povídá: Já vím, že jsi mě tenkrát nechtěl,“ líčil Hašek.

Před úvodním vhazováním dodržoval McCreary pravidelný rituál. Ještě než pustil puk na led, zlehka ho vyhodil do vzduchu a zase chytil. Kromě přilby, kterou začal nosit už v časech, kdy ještě nebyla v NHL pro rozhodčí povinností, k němu neodmyslitelně patřil mohutný knír.

Stal se legendou. Ale když se v sezoně 2004/05 NHL zastavila kvůli výluce a rozhodčí se ocitli bez práce, začal montovat kuchyňské linky, aby vyšel s penězi.

„Potkali jsme se jednou i soukromně,“ vrací se Reichel. „Hráli jsme jednou v Atlantě, následovala přestávka pro Utkání hvězd. Letěl jsem s rodinou na Bahamy, s McCrearym jsme se potkali ráno u snídaně a jeli spolu na letiště.
Moc příjemný chlap. Popřál nám, ať si to užijeme, že on si dá raději volno, když je pořád někde na cestách,“ vypráví bývalý útočník.

I po skončení kariéry hodlá McCreary zůstat u hokeje. Rád by se podílel na výchově rozhodčích.

„Věřím, že jsem schopen jim něco předat tak, jako jiní učili mě,“ přeje si.
Po téměř třiceti sezonách v NHL se jeho zkušenosti určitě budou hodit.