Podruhé za sebou vyhrál anketu Zlatá hokejka David Pastrňák, dvaadvacetiletá hvězdička Bostonu. Na první místo ho zařadil i Vladimír Martinec, bývalý vynikající útočník, čtyřnásobný vítěz trofeje (1973, 1975, 1976 a 1979), který má také právo rozhodovat o pořadí v anketě. „David hrál dlouho, měl úspěšnou sezonu a navíc přijel na mistrovství světa. Bodoval v play off, byl výraznou osobností svého týmu,“ vypočítával, proč se rozhodl pro něj.
Před rokem přijel David Pastrňák na MS, i když vyjednával o smlouvě, teď znovu. Toho si na něm vážíte?
„To je právě ta paráda, neláme si s ničím hlavu, chce za nároďák hrát a hraje dobře. Když přiletěl s Davidem Krejčím, tak oni udělali v Dánsku zápasy, které za něco stály. Tým byl dobrý, oni tam ale přinesli ještě větší život.“
Hraje na pravém křídle stejně jako vy. Sledujete ho právě proto třeba víc?
„Jako že bych si říkal, jestli něco děláme stejně?“
Třeba.
„Tak to vůbec. (směje se) Ale rád se na něj dívám. Jedna věc se mi na jeho hře líbí extrémně, dělá věci tak, jak cítí, vy dopředu moc nevíte, jaké řešení zvolí, není to čitelný hráč, překvapí váš. Tohle podobné je, já taky kolikrát nevěděl dopředu, co budu dělat, až podle situace jsem se rozhodoval. On zhodnotí situaci, podle toho jedná. Rychle mu to myslí.“
Takže určitý podobný rys tam je.
„V tom, že jsem do poslední chvíle taky nevěděl, co udělám, ano. Ale je tam i zásadní rozdíl, on je pravák, já levák.“
Tím jste ale asi vysvětlil, proč se hráči vašeho kalibru špatně bránili a nic se na tom nemění...
„Přesně tak. Nechci se chválit, to už je dávno zapomenuté, ale dobrý hráč reaguje na to, co proti němu udělá protihráč. A David Pastrňák takový přesně je, to mám rád. Když obránce a brankář udělají pohyb, útočník je na to schopen reagovat, má daleko větší šanci, že uspěje. Tohle je ten hlavní rozdíl.“
Pak ale taky platí, že dobré křídlo potřebuje dobrého centra. Jinak je namydlené, ne?
„Určitě potřebujete složit k sobě útočníky tak, aby to byli hráči na podobné úrovni. Nemůžete ke dvěma dobrým dát jednoho špatného. To by nefungovalo, další věc je, že si musí sednout a vyhovět, aby uznávali kvality spoluhráče.“
Dobrých křídel má český hokej pořád hodně, necítíte tam ale třeba za Davidem Krejčím na pozici středního útočníka velkou mezeru?
„Druhá věc je, že se ale rozdíly pomalu stírají, posty se při hře stejně prolínají. Důležité je mít dobrého centra na buly, to pořád platí. Ale jinak potřebujete hráče, kteří si k sobě sednou, všichni tři musí mít pohyb, navíc jim hodně pomáhají obránci. Aby všechno fungovalo a třeba vynikl jednotlivec, potřebujete kvalitní hru celé pětky. Dřív jsme měli výjimečné centry, Pateru, Dopitu, Reichela, Langa a další, to byla světová elita. Doba je zkrátka taková, že takhle silný hráč na jednom postu není a záleží na všech, co jdou na led.“
Martin Nečas by takovou postavou jednou být mohl? Na MS se ukázal ve velmi dobrém světle.
„Může být, on je bruslař, jezdec. Vždycky říkám, že když je někdo dobrý bruslař, puk ho dohoní.“
