Miroslav Horák
Premium
16. října 2019 • 04:40

Proč mladí prchají do ciziny. Venku vyrostou v osobnosti, tvrdí Marha

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Hvězdy vyvedly partnerky: kdo dorazil na vyhlášení Fotbalisty roku?
PRVNÍ DOJEM ze čtvrtfinále: Motor se zlepšuje, ale dostává lekci, co Třinec umí
VŠECHNA VIDEA ZDE

V útrobách českého hokeje je to intenzivní téma. Odchody teenagerů do ciziny. Skandinávská cesta Davida Pastrňáka či Jakuba Vrány inspiruje, desítky zdejších hochů s potenciálem se zkouší proboxovat k džobu v zemích, kde to s přechodem mezi dospělé dělají lépe a v kratší lhůtě. Mezi nové mladé legionáře patří i útočník Šimon Marha, člen širšího reprezentačního kádru a od září hráč stockholmského Lidingö. „Nejde ani tak o hokej jako o tvorbu osobnosti. Venku zkrátka vyzrajete, doma jsme na kluky měkcí,“ soudí jeho otec Josef Marha (43), bývalý dlouholetý hráč Davosu a muž s bohatými zkušenostmi z NHL v rozhovoru pro iSport Premium.



Zmiňte v hokejových kruzích ve Švýcarsku jméno Josef Marha a mnozí smeknou klobouk. Někdejší příslušník týmů Chicaga nebo Anaheimu se stal ikonou Davosu, kde pětkrát slavil ligový titul. V luxusním, ale pracovně drsném prostředí alpského centra strávil dvanáct let. Není divu, že synovi nevymlouval hokejové vzdělávání v zahraničí. Marhovi zvolili tým švédské elitní juniorské ligy, který má na povel Otakar Vejvoda, mistr světa z Vídně 1996.

Rozhodli jste se dobře?
„Stojím si za tím, že poslat kluka z domova v šestnácti letech má svůj význam. Je hozený do vody a musí v ní sám plavat. Začne se starat sám o sebe, přijde o domácí servis. Je to možná drsná cesta, ale vyplatí se. Jde o školu života v kombinaci s kvalitními hokejovými podmínkami, s nimiž je předpoklad výkonnostního růstu. Čímž neříkám, že by doma nerostl a jedině ve Švédsku ano. Jde o důležitý faktor cizího prostředí, které dělá hodně a obecně klukům z Česka prospívá.“

Jak dlouho jste nad cizinou dumali?
„Já už si dříve vyhodnotil, že bude dobré kluka poslat ven. Věk šestnácti let mi přišel tak akorát. Víte, Šimon to má trochu jinak než ostatní zdejší kluci. Odmala do svých deseti žil ve Švýcarsku, pak jsme se vrátili do Hradce, pro mě a manželku to byl návrat domů, pro něj cesta do ciziny. Když to řeknu upřímně, pro něj je domovem spíš cizina. Jít do Švédska pro něj nebyl velký skok.“

Proč jste si vybrali zrovna Vejvodovo Lidingö?
„Zprvu jsem plánoval, že se Šimon vrátí hrát do Švýcarska, zná to tam, umí jazyk. Někdy před rokem a půl mi jednoho dne zavolal Ota Vejvoda, chtěl konzultovat jedno hokejové jméno. Začali jsme se bavit víc a víc, až z toho vznikl Otův zájem mít kluka ve svém týmu.“

Spousta rodičů se pídí po tom, jak svého potomka dostat na sever do tamní osvědčené výchovy. Mnozí by za to dali nevím co. Rozumíte tomu?
„Já říkám, ať od toho nikdo nečeká zázraky. Když je kluk dobrej, prosadí se kdekoli. Naši trenéři nejsou hloupí, pokud vidí talent, pomohou mu. Zásadní je vypěstovat v mladých hráčích odolnost. Aby si uměli poradit s překážkami. Konkurence ve světě je rok od roku větší a co mám vypozorované, do úplné špičky se dostanou ani ne tak herně nejvyspělejší hráči, ale ti psychicky nejodolnější. V šestnácti jste ještě dítě, ale v sedmnácti, osmnácti přijdou nárazy, s nimiž si ne každý kluk umí poradit. Kdo to zvládne, proklouzne o schod výš. A v tomhle směru má větší šanci ten, kdo prošel v životě něčím složitějším. Jinými slovy, věřím tomu, že když v šestnácti vystoupíte z komfortní zóny rodičovského zabezpečení a jdete do neznáma, kde si musíte poradit sám, máte výrazně větší šanci prosadit se ve světě dospělého hokeje, kde se proti vám vyrojí jeden test odolnosti za druhým. Šimon nemá u sebe mámu, tátu, nikdo mu nepodstrojuje, nevaří, nepere, nežehlí, neuklízí. Je v jiném státě odkázaný sám na sebe, což je do budoucna skvělá věc, vytvaruje to vaši osobnost. O hokej jde vlastně až ve druhé řadě.“

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Koupit
Vstoupit do diskuse
0


Články odjinud


Články odjinud