Draisaitlův agent popsal, proč Němci dohání Česko: Vedení i práce s mládeží
Moc nescházelo a čeští junioři mohli hrát na posledním šampionátu dvacítek o udržení udre místo Němců. Mistrovství světa osmnáctek se zrušilo, kdo ví, jak by to dopadlo. Za německý výběr měli nastoupit i talenti, kteří už zářili ve starší kategorii. „Špička nám ujela, další země se dotahují. Jako právě Němci,“ říká český agent Jiří Poner (56), který se v německém prostředí pohybuje a poměry v tamním hokeji zná stejně dobře jako u nás. V rozhovoru pro iSport Premium srovnal rozdíly ve výchově mladých hráčů v Německu a v Česku, rozebral i ekonomické aspekty či přístup rodičů.
V juniorské reprezentaci se potkal s Dominikem Haškem či Vladimírem Růžičkou. Prošel emigrací, hrál na zámořských farmách a pak v Německu. Jako agent pracoval Jiří Poner pro legendu Bobbyho Orra, dnes se stará o nejproduktivnějšího hráče NHL Leona Draisaitla či Dominika Kahuna. Zastupuje spíš kvalitní německé hráče, kterých se rodí v poslední době víc. „Věřím teď víc německému systému. Ale pořád jsem Čech. Mrzí mě, jak to tady vypadá,“ přiznává.
Co dělají Němci jinak než Češi?
„S talentovanými hráči pracují víc individuálně, věnují jim víc času. Mají čtyři akademie, my sedmnáct. Dávají přednost kvalitě před kvantitou. Pro hráče i trenéry by měla být čest se do akademií dostat, trenéři musí být výborně zaplacení. I díky tomu se ti nejlepší můžou mládeži věnovat. U nás center provozujeme podstatně víc, peníze se rozplynou. Do mládeže se investuje, ale musí se to dělat účelně, efektivně a nesmí zůstat jen u slov. Nejlepší mladí hráči by měli trénovat a hrát zase s těmi nejlepšími. Pokud se kvalita rozmělní, posunou se málo nebo vůbec.“
Nepřipadá vám taky, že jsme ustoupili z vlastní cesty a skáčeme z jednoho do druhého?
„Jednou vyhrají Finové, chceme být jako oni. Podruhé Švédové, vydáme se jejich cestou. Jindy to děláme podle Kanady. Od každého bychom si měli vzít to nejlepší, jako si oni brali od nás, a naroubovat to na svoje podmínky. Taky si neumím představit, že by někde ve firmě dopustili, aby zůstávali ve vedení lidé, kteří patnáct let nic nevyhráli. Za tu dobu máme jednu medaili z osmnáctek. Byla nějaká vize, nějaká představa. Ta se buď naplnila, nebo ne. Neříkám, abychom měřili na pětiletky jako za komunistů. Ale patnáct let? To je opravdu moc.“
Kdysi se slibovalo, že za deset let svět zase doženeme. Nedostihl spíš svět nás?
„Připadá mi, že se tady drží stále stejná jména. Už se v Česku moc neangažuji, zaměřuji se spíš na Německo. Ale nevím, jaký teď máme cíl, kam směřujeme. Špička nám ujela, další se dotahují. Jako právě Němci, Švýcaři. Mám obavy hlavně o mládež. S ní by se mělo pracovat líp.“
Němců je osmdesát milionů, mají větší výběr. Jsou ekonomicky silnější. Na druhou stranu v Německu jasně vládne fotbal, daleko za ním následují další sporty, je to tak?
„Přesně. Česko je hokejová země. Německý hokej má obrovskou konkurenci ve fotbale, ten je téměř nedotknutelný. Hokej bojuje o druhou, třetí příčku a má šanci se na ni dostat. Netěší se však takové publicitě, média mu nevěnují tolik pozornosti, zatímco u nás dostává neskutečně prostoru. Leon Draisaitl je dneska kandidátem na Hart Trophy, vyhrál bodování NHL. Němci v něm vlastně mají nejlepšího hokejistu světa. Ale víc se o něm píše v Česku než v Německu. I to se, doufejme, změní. Němci se zlepšují, za posledních deset let udělali velký skok.“
To se promítá i do draftu NHL, kde mají letos podle prognóz tři hráče do prvního kola...
„Není to jen letos, kdy tam budou Stützle, Lukas Reichel a Peterka. Loni se stal šestkou Seider, předloni draftovali v prvním kole Bokka. A to už vím, že další talenti jsou na cestě.“
Takže nejde o dílo náhody? Nesešel se jen dobrý ročník?
„V žádném případě. Je to výsledek mnohaleté práce s mládeží. Dřív jste takhle vysoko na Němce nenarazili, v posledních letech se tam objevují pravidelně. Začíná to právě tím,
