Kdo z vás ji před pár měsíci znal? Stejně jako její spoluhráčky? Takových moc nebylo… Ženský hokej si o pozornost řekl skvělou kvalifikační jízdou a pak důstojným olympijským představením. V něm se vyjímala gólmanka Klára Peslarová (25), která se dostala do All Star výběru. Nyní popisuje úspěšné tažení, práci kouče Tomáše Paciny i to, jak jí (ne)lichotí srovnání s Dominikem Haškem. Rozhovor vznikal v době, kdy Pacina ještě byl trenérem národního týmu.
Odborníci se shodují, že je jednou z nejlepších brankářek světa. V Pekingu to ukázala, hlavně při čtvrtfinále, v němž Češky málem zlomily neporazitelné Američanky. Ale jenom málem… Zázrak se nekonal, Peslarová a spol. skončily sedmé.
| KLÁRA PESLAROVÁ |
| hokejová brankářka |
| Věk: 25 (23. listopadu v Ostravě) |
| Kariéra: Poruba (do 2014 a 2017/18), Karviná (2011-14), Krasnojarsk/Rus. (2014/15), SDE/Švéd. (2015-17), MODO/Švéd. (2017-?) |
| V reprezentaci: 82 zápasů, průměr gólů 1,73 a úspěšnost zákroků 91,4 % |
| Úspěchy: 7. místo na ZOH a All Star tým na ZOH (2022), 7x účast na MS, bronz z MS do 18 let (2014), 3x nejlepší hokejistka Česka (2014, 2016, 2020) |
„Ale jsem ráda, že lidi už vědí, že existuje ženský hokej a vyplatí se ho sledovat. Zasloužíme si to,“ tvrdí opora slavného švédského klubu MODO, která v mládí nastupovala i proti Davidu Pastrňákovi.
Při rozhovoru pro Sport Magazín seděla v obýváku na gauči a z okna svého bytu koukala na halu. Už měla po tréninku i po práci, která ji živí.
Jak po čase vstřebáváte olympijský turnaj? Obstály jste při premiéře, nebo ne?
„Řekla bych, že to byl úspěch pro český ženský hokej. Odjížděly jsme poprvé na tak velký prestižní turnaj, probojovaly jsme se do čtvrtfinále. Očekávání byla větší, ale musíme si uvědomit, že je třeba jít krok po kroku. Proti Americe jsme odehrály výborný zápas, mohly jsme změřit síly s velmocí. Pořád jsem pyšná na všechny holky, co předvedly. Aspoň víme, na čem pracovat, jak se zdokonalovat.“
Jak vás těší, že jste dopadly výsledkově líp než chlapi? Ti brali až deváté místo, nejhorší umístění v historii.
„Je trošku rozdíl v tom, jak se hrál jejich turnaj, byly jiné tabulky. Nikdo nečekal, že to takhle dopadne. Ale jako oni přáli nám, tak my jsme držely palce jim, aby šli co nejdál. Bohužel se to nepodařilo. V Česku nejsem, ale když vidím, jak je na tom mládež, není to dobrý. Takže se na tom asi musí celkově zapracovat.“
Proti Američankám ve čtvrtfinále jste zářila, byl to pro vás životní zápas?
„Byla to neskutečná euforie. Moc jsem si to užila, mohla jsem porovnat síly se světovými hvězdami. A tohle přesně si gólman přeje: aby mohl být v takové permanenci a čelit spoustě střel. Jako tým jsme předvedly to nejlepší, co bylo v nás. Zasloužily jsme si konečně po spoustě let slávu. Protože předtím o nás nikdo v Česku nevěděl, lidi netušili, že nějaký ženský hokej a stejně jako chlapi hrajeme každý rok mistrovství světa… Konečně jsme se postaraly o to, že jsme vidět.“
V novinách se po utkání objevovaly titulky: Peslarová jako Hašek v Naganu! Potěšilo vás to?
„Tehdy to bylo Japonsko, teď to byla Čína… Nedá se to srovnávat.“
Ani srovnání s legendou vám nelichotilo?
„To ano, ale Nagano znám jenom z vyprávění a z videí, protože mi byly dva roky. (smích) Nežila jsem tím. Vyrůstala jsem v době, kdy byli jiní brankáři. Jasně, potěšilo mě to, ale nebrala jsem to nijak speciálně.“
Neměla jste legendárního Dominátora nikdy za vzor?
„Ne. Pochopitelně vím, jak chytal, ale vzhlížela jsem k jiným.“
Ke komu?
„Když jsem byla malá, dívala jsem se na Patricka Roye, i když je pravda, že on je ve stejné věkové kategorii jako Hašek. Ale potom to byl vždycky Henrik Lundqvist. A při olympiádě v Turíně v roce 2006, kdy jsem poprvé zaregistrovala, že je na takové úrovni i ženský hokej, to byla (švédská brankářka) Kim Martinová Hassonová.“
A teď je to kdo?
„Popravdě nikdo. Koukám na videa, sestřihy z NHL, ale nemůžu vypíchnout nikoho konkrétního potom, co už Henrik (Lundqvist) nehraje. Nedávno se mi líbila hra holí Mika Smitha. Ale že bych měla vyloženě vzor, to ne.“
Možná budete vzorem vy pro malé české holky, když jste v posledním roce tolik zviditelnily ženský hokej?
„Z toho zviditelnění mám velkou radost. Protože chcete, aby o vás lidi věděli a měli tušení, že existuje nějaký ženský hokej. Je mým velkým přáním, aby se to jednou bralo jako český hokej. Ne, že by se muselo rozlišovat ženský nebo mužský… Prostě jenom hokej. Ráda bych se toho jednou dožila. Aby se neříkalo, že to jsou jenom nějaké holky, které by radši měly držet vařečku v ruce.“
Pořád se najdou takové hlasy?
„No jasně. Ale je super, že jsou i lidi, kteří nás podporují. Během kvalifikace a olympiády se jich našlo hodně. Udělaly jsme hodně pro budoucnost a pro mladé holky, které vyrůstají. Aby měly nějaké vzory a mohly vidět, že to má smysl. Z toho mám radost.“
Jak reagujete, když vás někdo pošle k plotně s vařečkou?
„Jenom se pousměju. Těm chlapům, co to říkají, můžu vzkázat jenom to, že jsme dokázaly na olympiádě víc než oni.“ (smích)
Ale přijde mi, že před lety to bylo horší, ne?
„To asi jo. Teď jsem nesmírně vděčná za to, že se o nás ví. I díky mediální pozornosti. Je to důležité pro náš rozvoj. Věřím, že nás budou podporovat jak hokejový svaz, tak další instituce. Ukázaly jsme, že si respekt zasloužíme.“
A vy jste se navíc dostala do All Star týmu olympijského turnaje.
„Byl to pro mě šok, když jsem se to dozvěděla. Opravdu jsme si nemyslela, že se mezi nejlepší můžu dostat. Hrály jsme v béčkové skupině, na kterou se až tolik lidí ani expertů nedívá, protože v ní nebylo top pět týmů. Přitom jsme světu ukázaly, že mezi nimi můžeme být, i když cesta je trnitější.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
