Rozšíření juniorských a dorosteneckých soutěží v hokeji byla chyba. Na tom se shodnou takřka všichni. K nejhlasitějším kritikům už dlouho patří Alois Hadamczik, jeden z kandidátů na nového prezidenta svazu. Daniel Kysela (51), bývalý ligový obránce, který byl v letech 2005 až 2008 sportovním manažerem Vítkovic, připomíná, že právě Hadamczik v minulosti bojoval za rozšíření mládežnických soutěží coby majitel hokejové Opavy. „To se mi nelíbí,“ říká na rovinu Kysela, který deset let spolupracoval s francouzským svazem, sponzorsky se stále angažuje v extralize i francouzském Brestu, kde je spoluakcionářem klubu. Stál i za příchody sourozenců Treilleových do ligy nebo odchodu Jakuba Štěpánka do Grenoblu.
O jakém období mluvíte?
„V prvé řadě chci říct, že se mi nelíbí, když všude slyším a čtu, jak pan Hadamczik kritizuje, že svaz rozšířil juniorskou a dorosteneckou ligu. Vzpomněl jsem si na rok, tuším 2007, kdy jsem ještě dělal sportovního manažera ve Vítkovicích. Tehdy zrovna pan Hadamczik svolal schůzku do Olomouce, kde byli zástupci různých klubů z Moravy s tím, že tam silně prosazoval rozšíření juniorské extraligy na 24 týmů. Zřejmě proto, že v té době byl majitelem Opavy a Opava hrála dole. Byly kluby, které se chtěly v juniorské lize udržet a tak se jim to taky samozřejmě líbilo. Já to už tehdy kritizoval. Říkal jsem, že když se ligy rozšíří, ztratí se totálně kvalita a konkurence. A hlavně jsem poukazoval na to, že extraligu budou za chvíli hrát ročníky 96 až 99, které byly za posledních padesát let vůbec nejslabší, co se týká porodnosti. Bylo jasné, že budou chybět děti, které by šly hrát hokej.“
Jaké tehdy byly reakce na rozšíření soutěží?
„Někteří mlčeli, neměli názor. Nebo se chtěli udržet v extralize juniorů a dostávat jakési subvence z ministerstva školství. Bylo to nešťastné, účelové a oportunistické rozšíření. Oportunistické proto, že když jsem byl majitel klubu, tak i touto cestou rozšíření jsem se v soutěži zachránil. Že to mělo za následek desetiletý úpadek kvality, to tam většinu lidí v té chvíli nezajímalo. To mi vadí.“
Jaké byly v té době Hadamczikovy argumenty pro rozšíření soutěží?
„To vám řeknu zcela přesně, protože mi to připadalo úsměvné. Aby prý všichni dědečkové a babičky viděli v každém městě své vnuky, jak hrají juniorku. Bylo to účelové, s kvalitou a výchovou do budoucna to nemělo nic společného. Nebyla to jen juniorka, ale i dorost. Tedy kategorie, kde konkurenční prostředí musí být. Bylo to prolobováno. I pan Hadamczik teď správně říká, že právě tohle hokej na deset let zabilo. Pokud by řekl, ano, tehdy jsem udělal chybu, teď se ji budu snažit napravit, tak to vezmu. Ale říkat, to oni, to oni, to oni? To se mi zdá zbytečné.“
Nikdo proti návrhu nebyl?
„Proti tehdy byly Vítkovice, Zlín a Vsetín. Argument byl jediný – nemáme děti, nemáme hokejisty a snižuje se kvalita. To bylo jediné kritérium. Kdybychom tolik dětí měli, tak ať máme třeba třicet týmů. Čas jasně ukázal, že to byl chybný a špatný krok.“
Na prezidenta svazu kandiduje pět osobností – Hadamczik, Hašek, Šlégr, Ščerban a Černý. Kdo je tedy pro vás osobně nejvhodnější kandidát?
„Začnu zeširoka. Doba, která kandidáty čeká, není vůbec jednoduchá. Hokej bude mít těžkou pozici i kvůli tomu, jak jdou všechny ceny nahoru. Nový prezident bude muset v prvé řadě řešit finanční otázku. Jednu výhodu má v tom, a to nikdo nepopře, že i když je Tomáš Král pod kritikou, tak svaz fakt přebíral v totálním minusu. Ne, že pár set tisíc, ale v desítkách milionů korun. To bylo jak u snědeného krámu. Nejsem jeho obhájce, ale faktem je, že spolu s vedením dobře zorganizovali mistrovství světa, celý svaz dali finančně do kupy. Tohoto se zhostili velmi dobře. Chtěl bych vidět, kolik kandidátů by teď zbylo, kdyby museli přebírat svaz s 65 miliony v minusu. To je první otázka, kterou si kladu. Klíčové kritérium. Jak by se na to každý z kandidátů díval a jestli by do toho šel.“
Co další kritéria?
„Sledoval jsem debatu v televizi a soudím, že to nutně nemusí být člověk zvenčí. Musí být prostředí znalý. Ne tím, že si umí najít kličky, ale ví, jak se řídí extraligový, prvoligový nebo druholigový klub. Ví, jak celé soukolí funguje na profesionální, i amatérské úrovni. Zná funkcionařinu, protože je tam spousta věcí, co musí obsáhnout. Musí umět komunikovat jak s vládou, tak s ministerstvy školství a financí. Komunikovat na komunální úrovni s regionálními i městskými politiky. Proto za sebe říkám - Bedřich Ščerban.“
Proč?
„Tohle vše zažil, není za ním žádný skandál, byl to vždycky dříč na ledě. A Jihlavu vede podle mého dobrým způsobem. Je za ním vidět dlouhodobá práce. Není to typ člověka, co je chvíli v jednom klubu, vyzobe dobu, kdy se finančně daří, pak se stáhne a pak se zase někde objeví. Aby uspokojil své vlastní ego a ješitnost. Takový by prezident být neměl. Musí se oddat práci, od rána do večera. I obětovat čas pro rodinu. Musí mít energii, mít nejlepší roky před sebou a být přitom dostatečně zkušený. A měl by to být i ekonom, který dokáže svaz řídit i z ekonomického hlediska a peníze by uhlídal. Aby byly opravdu účelně využity.“
Volit budou delegáti, v anketách fanoušků a čtenářů vede právě Alois Hadamczik. Mohl by českému hokeji pomoct z pozice prezidenta?
„Obávám se, že ne. Nesplňuje to, o čem jsem mluvil. Znám ho jako člověka, trénoval mě, byl jsem s ním ve styku v rámci kraje. Kdybych hlas měl, ruku bych nezvedl. Nemám k němu důvěru, už jen kvůli zmíněné juniorce. Jasně, každý může udělat chybu, ale bylo by férové se k chybě přiznat a snažit se ji napravit. Pokud toho schopen není a zastává takový názor, který mu zrovna vyhovuje, tak se to takhle dělat nedá. Za sebe to tak cítím. Hlavně nevím, jestli by měl tolik energie a přesah na to, aby v započaté práci pokračoval i dál. Tohle není pro sprintery, ale pro maratonce. Pokud se na to dáte, musí to být vaše jediná činnost. Ne, že jich máte k tomu dalších deset a být roztříštěný. Musíte dohlížet, žádat plnění daných úkolů. Neříkám, že hokej nemá rád. Určitě má. Ale každý má asi jiný motiv, proč ho rád má. Za mě to vhodný kandidát není. A mrzí mě ještě jedna věc.“
Jaká?
„Smutné je, že dnes je i hokej politika. Delegátů je šedesát a je to o tom, jak si to kdo vydiskutuje. Trošku mě mrzí, že volba není veřejná. Je to jen takové schovávání, nevidím v tom smysl. Já teď říkám otevřeně svůj názor před volbami. Po nich, ať už vyhraje kdokoliv, by bylo fajn, kdyby hnutí bylo opravdu jednotné. A tahalo za jeden provaz. Protože jinak se dopředu neposuneme.“
Zprávy ze dne 18. června 2022
Výkonný výbor ČSLH bude pracovat ve složení prezident Alois Hadamczik, viceprezidenti Petr Bříza a Aleš Pavlík, členové Marek Chmiel, Jaromír Jágr, Aleš Kmoníček, Daniel Sadil, Bedřich Ščerban, Jiří Šindler, Jiří Šlégr a Milan Vacke.
Aloise Hadamczika podpořilo v prvním kole 31 delegátů. Jiří Šlégr získal 16 hlasů, Dominik Hašek 5 hlasů, Bedřich Ščerban 4 hlasy a Otakar Černý 2. Celkem mohlo hlasovat 60 delegátů, 1 se zdržel a 1 hlas byl neplatný.

Nyní se hlasuje a návrzích, které padly během konference a byly oficiálně vzneseny jako podněty.
Novým členem výkonného výboru se s 33 hlasy stal Aleš Kmoníček, který porazil Otakara Černého a Ctibora Jecha.
Teď se volí ještě jeden člen výkonného výboru za Libora Zábranského, který rezignoval. V nabídce jsou A. Kmoníček, O. Černý, C. Jech.
Hadamczik: „Je to pocta, děkuju, vážím si toho. Věřím, že nastavíme taková pravidla, abychom se nedohadovali tak, jako dnes, což bylo už trochu za hranou. Kdykoliv mi zavoláte, přijedu. Jsem jeden z vás. Slibuju, že budu za kluby jezdit a nebudu sedět jen v kanceláři v Libni.“



Prezidentem svazu je Alois Hadamczik! Vyhrál už v prvním kole, dostal 31 hlasů, nejtěsnější možnou většinu, kterou mohl vítěz v 1. kole dostat.
