Varaďa o dvacítkách i stáži ve Finsku: Důvěra hráčů v trenéra je tu ukázková
Po třetí extraligové korunovaci v řadě s třineckou eskadrou nemá pod sebou žádný nový tým, přesto Václav Varaďa (46) prožívá perné léto. Zrovna se vrátil ze stáže v Helsinkách a už se připravuje na cestu za New Jersey Devils. Česká trenérská špička má co vyprávět a otevřeně rozebírat. Například bramborovou misi reprezentační dvacítky na MS v Edmontonu. „Nebylo to vůbec zlé,“ míní kouč. Našel však i výhrady.
Během zimy i na jaře odolával lukrativním nabídkám z ciziny. Volali z Lausanne nebo z Mannheimu. I odjinud, třeba z KHL. Václav Varaďa se soustředil na zkompletování zlatého hattricku s Oceláři, movité kluby dostaly košem. Netlačí na pilu, protože nemusí. Ví, že dříve či později znovu nasedne do rychlíku. Svůj fortel teď rozvíjí při pobytech v cizině. „Ve Finsku to bylo úžasné,“ rozzáří se mu oči při debatě o čerstvých zážitcích v klubu IFK Helsinky.
Na MS dvacítek byli Češi relativně blízko medaile. Anebo ne? Jak to vidíte jako bývalý kouč U20?
„Rozhodující zápas celého turnaje proti Americe jsme vyhráli. A zaslouženě. Pak už to bylo jen o tom, jestli to dáme, nebo ne. Možná… Možná, kdybychom v semifinále nenarazili na Kanadu, třeba by to vyšlo. Ale Kanada byla nad naše síly. Do poslední chvíle jsme bojovali o medaili, což je velmi dobré, byť na turnaji nebyli Rusové. Proti Švédům o bronz to nebylo špatné. Opticky jsme byli lepší, ale porazila nás jejich zkušenost. Ujeli nám, po chybě dali gól a bylo po zápase. Závěr byl pro nás trpčí, ale celkové čtvrté místo není vůbec zlé.“
Na první pohled to vypadá, že se zmenšila prohlubeň mezi českou hrou a pojetím velmocí. Rulíkův tým působil odvážně, směle, netrpěl zbytečným respektem. Váš pohled?
„Upřímně, nevím. Víc ukáže až klasické mistrovství na přelomu roku. Je otázkou, na kolik do úrovně turnaje promluvil termín a omluvenky z řady týmů. Nám i ostatním celkům pár hráčů chybělo. Byla to zvláštní akce, ale jak říkáte, hráli jsme malinko odvážněji směrem dopředu než dříve. Bohužel jsme v klíčových utkáních dostávali laciné góly, vlastními chybami jsme pomohli soupeřům odskočit. Ti do značné míry využívali šance, které se jim naskytly.“
Nicméně turnaj v Edmontonu může některé hráče v dobrém nakopnout do klubové sezony, ne? Leckomu se mohla zvednout sebedůvěra.
„To ano. A sám jsem hodně zvědavý, jakou sezonu kluci budou mít. Kdo dostane šance v extralize a podobně. Sebevědomí je samozřejmě důležité. Když jsme u toho, očekával jsem, jak si ho naši hráči zvednou proti Lotyšům, aby šli do čtvrtfinále v co nejlepším nastavení. To jim vyšlo i po nečekané porážce, ale záměr s Lotyšskem prohrát asi nebyl… Navíc je čtvrtfinále stálo hodně sil, museli se vydat mnohem víc, než by čekali a potřebovali.“
O čem svědčí porážka a mizerný výkon proti Lotyšům? Velký tým taková nehoda nepotká.
„Stát se to může každému, je to sport. Ale mě tam chyběla chuť a touha porvat se o výsledek. To, co naši ukázali v semifinále proti Kanadě. Prohrávali, ale snažili se o zvrat. Proti Lotyšům to bylo jiné, nelíbili se mi v hlavách. To, jak byli
