Varaďa líčí zážitky z kempu Devils: Už mám chuť trénovat. NHL je meta
Obyčejně se tomu říká nahlédnout někomu do kuchyně. Václav Varaďa se dostal dál, podíval se pod pokličku dění ve fabrice New Jersey Devils. Nedávno se vrátil z předsezonního kempu, kam vyrazil společně s Patrikem Eliášem. „Nesmírně mě to obohatilo,“ říká momentálně nejlepší kouč v zemi a v rozhovoru pro deník Sport a server iSport.cz popisuje, v čem přesně. Také se zdá, že bez angažmá dlouho nebude. Pobídky k práci se k němu hrnou z různých koutů Evropy. „Těším se na další práci,“ netají 46letý kouč.
V NHL platil za obávaného rafana, rozdával hity, modřiny, soupeře uměl štípnout i góly. Václav Varaďa býval typem hráče, na jaké se nezapomíná. A ověřil si to i v táboře Devils, když se potkal s bývalými slavnými protihráči. „Vzpomínalo se i na to, že proti mně nebylo příjemné hrát. S pár hráči jsem měl i nesrovnalosti, samozřejmě se jim vybavily, jakmile mě uviděli,“ usmívá se majitel šesti stovek zápasů v NHL a Stanley Cupu.
Zeptám se rovnou: váš největší zážitek?
„Ze všeho nejvíc mě potěšilo, že se příprava Devils hodně podobá tomu, co chci jako trenér dělat já a jak bych chtěl tým vést. Samozřejmě, že zázemí klubu je neskutečné, zrovna tak kvalita kádru. Kempu se účastnilo kolem šedesáti hráčů a do jednoho měli velmi vysokou kvalitu. Bylo skvělé sledovat to na vlastní oči, úplně mě to uchvátilo. Vidět jejich komplexní sílu, rychlost a míru hokejových dovedností. Vůbec možnosti, jaké Devils v rámci tréninkového procesu mají k dispozici.“
Pokud ohlédneme od rozdílných finančních možností, co z toho lze převést do českých podmínek?
„Ekonomika to celé dost ovlivňuje, už jenom počty dovednostních trenérů, fyzioterapeutů, videokoučů, lidí ze skautského nebo analytického oddělení jsou úplně někde jinde než u nás. Ty lidi samozřejmě musíte zaplatit. Celý přípravný proces na sezonu NHL je plný výstupů, srovnávat to vážně nejde. Také bych chtěl mít k ruce podobně početný štáb, samozřejmě jak jen to půjde v našich podmínkách.“
A pokud to víc přiblížíte?
„U nás míváme jednoho fyzioterapeuta na pětadvacet lidí, tam jsou na plný úvazek zaměstnáni tři. Jasně, v kempu NHL týmu jsou k dispozici pro hráče ještě další fyzioterapeuti organizace, i z farmářského celku, ale i tak. Přál bych si, aby se můj příští klub snažil i v tomto tento deficit dorovnat. Samozřejmě v rámci možností.“
Byl jste do dění v Devils ponořený 24/7?
„Přesně tak. S Patrikem jsme každý den přicházeli na zimní stadion kolem půl osmé ráno a odcházeli ve tři, ve čtyři odpoledne. Bylo toho dost každý den. Tréninky, povídání s hráči, s trenéry, jak s týmovými, tak kondičními, dovednostními, se skauty… Pro mě velmi inspirativní. Díky Patrikovi jsme měli všude dveře otevřené. Byli jsme součástí trenérské kabiny, absolvovali jsme
