Miroslav Horák
3. prosince 2022 • 11:40

Češi nechápou, že hokej je dávno sportem individualit, tvrdí skills kouč

Vstoupit do diskuse
1
TOP VIDEA
Speciál o Slovácku. Co kouč a kádr? Svědík do Baníku či Plzně? Posunul se, říká Nguyen
SESTŘIH: NY Islanders - Carolina 2:3. Nečas asistencí přiblížil Hurricanes k postupu
VŠECHNA VIDEA ZDE

Poslední domácí turnaj reprezentační dvacítky před šampionátem v Kanadě dopadl tristně a vrchol sezony už je za vraty. Sám kouč Radim Rulík před třemi týdny po akci v ostravské Porubě dlouze vyjmenovával, v čem všem mladý český elitní hokejista oproti světovému borci strádá. Ať už mistrovství světa U20 v Halifaxu a Monctonu (26. 12. – 8. 1. 2023) dopadne jakkoli, padlo už tisíckrát na všech možných frontách, že zdejší výchova potřebuje pořádnou rekonstrukci.



Zároveň akutně hrozí, že medailová výluka z akce nejstarší juniorské kategorie se může prodloužit na děsivých 18 let. „Všichni bychom už měli konečně pochopit, že je třeba pozvednout úroveň dovedností u jednotlivých hráčů. Jakmile nastavíme systém, v němž nám začnou růst technicky konkurenceschopní hráči v rámci světového měřítka, pak je teprve na místě věnovat se otázkám týmovým. Co fungovalo dřív, je dnes dávno pasé,“ říká skills kouč Richard Kovařík.

Do Kanady a Spojených států létá několikrát ročně na různé kempy, semináře, přednášky. Varuje, že rozdíl mezi vnímáním hokeje v její kolébce či u amerických sousedů oproti našemu se dramaticky odlišuje a rozdíl v kvalitě produkování talentů výrazně zvětšuje. V český neprospěch.

„V Kanadě a Americe před řadou let dospěli ke správnému názoru, když si položili otázku, jak zlepšit úroveň výchovy hráčů a kvality svých mládežnických týmů. Vsadili jednoznačně na individuální proces vylepšování dovedností. Celé to otočili. Zatímco dříve měli všichni na světě své hráče v týmu a uvnitř něj pracovali na společném zvyšování výkonnosti, tak v zámoří od tohoto modelu dávno upustili, zatímco my si jedeme pořád to svoje. To, co nefunguje a nepřináší ani progres ani výsledky. Tohle naše pomýlené vidění nás zpátky nahoru nevytáhne,“ zdůrazňuje Richard Kovařík, jenž byl organizací Thecoachessite vybrán mezi elitní desítku dovednostních trenérů z celého světa. „Pak se bavíte se zámořskými skauty klubů NHL a zjistíte očekávané, že o české hráče je pramalý zájem. Nevidí na nich nic zajímavého.“

Podle Kovaříka není žádnou ostudou podívat se do světa, jak na to jdou tam. Aniž by český hokej vše do mrtě kopíroval. „Je to ze všeho nejvíc nutnost. Každý národ má svá specifika. My jsme celkem dobří ve tvořivosti, umíme být týmoví. Pokud se nám v jeden den vše sejde, jsme schopni jednou za čas zaskočit i favorita. Pak z toho máme radost a chvíli se domníváme, že právě teď jsme se vrátili mezi absolutní špičku. Jenže obvykle už následující duel s další velmocí nás rychle vyvede z omylu,“ míní Kovařík. „Velmi zoufale vedle fyzičky postrádáme individuální schopnosti. Je to přitom velmi prosté. Pokud u každého hráče zajistíme, aby se vůbec nedostal ke špatným návykům, ale odmala se správně rozvíjel díky individuálnímu přístupu, pak logicky razantním způsobem vzroste úroveň schopností každého hráče,“ pokračuje Kovařík, jenž spolupracuje se špičkami v oboru.

V nejužším kontaktu je s nimi během cest za oceán. Tam pokaždé nabere novou inspiraci. „Bavím se i s trenéry, kteří dříve hrávali NHL nebo AHL. Do jednoho mají stejný názor a zprávy. A sice, že každým rokem obrovským způsobem stoupá počet hráčů, kteří si najímají nové a nové osobní trenéry. Konkurence je čím dál větší a kdo chce patřit k nejlepším, už dávno ví, že pouze s týmovou přípravou si nevystačí. A to se nebavíme jen o organizaci NHL, kde je zajištění na luxusní špičkové úrovni, ale i juniorských ligách v Kanadě a podobně.“

V reálu je to tak, že na jednoho špičkového hráče připadá až pět odborníků. Na bruslení, na práci s holí, na fyzičku, na životosprávu a v balíčku nezřídka najdete i experty na mentální stránku. Ti všichni se starají o to, aby hráč přišel do svého klubu skvěle připraven po všech stránkách. Externí podpora specialistů samozřejmě funguje i během sezony.

„NHL je jen vrchol ledovce. Za oceánem mají své individuální trenéry i dorostenci, junioři. Pokud chcete v tamní konkurenci prorazit, musíte tomu dát něco navíc. Dnešní doba jen přísná a tvrdá. Bohužel, u nás jsme pořád teprve na začátku, často sotva přijímáme, že na těchto postupech něco může být,“ diví se Kovařík a prezentuje svůj pevný a ověřený názor: „Pokud nemáte individuálně špičkově vybavené hráče, nikdy se nedotknete výkonnostního stropu, nikdy v hráčích nezjistíte skutečnou míru potenciálu. Hodně mi v tomto směru otevřel oči Alex Kerčs,“ zmiňuje v branži známou figuru.

Stávajícího skills kouče Straubingu z německé DEL přesvědčil, aby se stavil přes hranici a během pár dnů uspořádal tréninky, které mají i na sociálních sítích značnou odezvu. „Těsně před Vánoci pořádáme v Kravařích kemp, tam to Alex rozbalí,“ těší se Kovařík.

A pak už přijde mistrovství světa dvacítek, další zrcadlo pro český hokej.

Vstoupit do diskuse
1


Články odjinud


Články odjinud