Hokejista s jeho historií by byl za superhvězdu. Jan Hribik (40) patří dlouho k české i světové špičce mezi rozhodčími. Jako profesionál řídí zápasy elitních soutěží sedmnáctou sezonu, byl na olympiádě a čtyřech mistrovstvích světa. „Říká se, že když rozhodčí píská v poslední den turnaje, je to velký úspěch,“ tvrdí. Naposledy v Tampere řídil na šampionátu zápas o bronz mezi Lotyšskem a USA. Příští rok se hraje v Praze a Ostravě. „Je to výzva,“ přiznává v rozhovoru pro deník Sport a web iSport.cz.
Někteří rozhodčí občas působili, jako by je i mimo led svazoval výklad pravidel. Jan Hribik tak suše nepůsobí. „Ne, že bych od tří pískal v Karlových Varech a od osmi večer na Spartě,“ vzpomínal na osobní rekord, kdy řídil tři zápasy jediného kola. Mluvil taky o nepovedeném play off v Litvínově, jak si s mladistvou tváří budoval respekt nebo proč není v NHL.
Sezona vyvrcholí světovým šampionátem v Praze. Už víte, kdo pojede?
„Konečná nominace ještě rozhodnutá není, existuje jen jakási širší nominace. Myslím, že loni padlo finální rozhodnutí někdy v březnu. IIHF sestavuje žebříček rozhodčích, nabídne české asociaci, aby pro turnaj doplnila dejme tomu tři hlavní a tři čárové. Potom vybere lidi, kteří pojedou.“
Praha by vás hodně lákala?
„Výzva to pro mě je, i protože mám ještě poměrně malé děti. Kdyby se mi podařilo se tam dostat, mohly by mě vidět i na šampionátu, což je při turnajích v cizině komplikovanější už vzhledem k cestování. Byl by to zážitek i pro ně, s rodinou bychom si užili nějaký den, zašli třeba i na jiný zápas. Výzva to je, chtěl bych to zažít a dělám všechno, abych se tam dostal.“
Snad by vás nepotkal nervák jako před devatenácti lety Vladimíra Šindlera, který musel u videa rozhodnout o platnosti zlatého gólu pro Kanadu proti Švédsku.
„Byl jsem už tehdy přímo tam. Pracoval jsem jako takzvaný referee host, při mistrovství pomáhal rozhodčím v zákulisí. Viděl jsem i finále, Vláďu Šindlera. Povedlo se mu to, super.“
Co považujete za svůj vrchol?
„Na svém prvním mistrovství světa (2017) jsem pískal semifinále. Naposledy jsem měl zápas o třetí místo, medailové utkání. Nasazení závisí i na tom, kdo s kým hraje. Ale říká se, že když rozhodčí píská v poslední den turnaje, je to velký úspěch. Nešlo sice o zápas o zlato, ale povedl se mi bronz.“
Chtěl byste pískat český národní tým, kdyby to bylo možné?
„Řídil jsem přátelský zápas našich s Ruskem před Světovým pohárem v Praze. Ale v soutěžích IIHF to nejde. Můžu jít na zápas a podívat se na kolegy. Čechy zkrátka nepískám a asi bych ani nechtěl. V Champions League je to jiné, tam rozhodujeme domácí zápasy. Naposledy jsem byl v Třinci. Nejsem odtud, žiju v Pardubicích, v extralize však pískám i je. Zvykli jsme si na to, ovšem nedovedu si úplně představit, že bych pískal český nároďák na šampionátu v Praze. Něco by se třeba nepovedlo a nevole fanoušků by byla asi ještě extrémnější než jindy.“
Je velký rozdíl v reakcích na rozhodčí na světové úrovni a v domácí soutěži
„Při mezinárodních akcích má člověk víc klidu na práci. Je to klidnější, co se týká týmů i fanoušků. V extralize se zase
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
