Výborný: Reprezentace? Už ne! | iSport.cz
Miroslav Horák
18. dubna 2008 • 00:00

Výborný: Reprezentace? Už ne!

TOP VIDEA
LIGOVÝ INSIDER: Mocným se pomáhá, Balutu chápu. Fauly jsem ale viděl LIGOVÝ INSIDER: Mocným se pomáhá, Balutu chápu. Fauly jsem ale viděl
Trenér - záchranář. Připomeňte si sedm ligových štací Františka Straky Trenér - záchranář. Připomeňte si sedm ligových štací Františka Straky
VŠECHNA VIDEA ZDE

AKTUALIZOVÁNO - Z nablýskaných hokejových pódií mizí jejich velká legenda. David Výborný, majitel pěti zlatých medailí z mistrovství světa a týmový lídr každým coulem, dal své sbohem národnímu týmu Česka.



Už nebude žádné příště. Fantastická kariéra Davida Výborného v národním týmu se završila. Z nablýskaných hokejových pódií mizí jejich velká legenda. DAVID VÝBORNÝ, majitel pěti zlatých medailí z mistrovství světa a týmový lídr každým coulem, dal své sbohem národnímu týmu Česka. Tu nepříjemnou novinu oznámil prostřednictvím deníku Sport. "Je to definitivní. V nároďáku končím," řekl včera Výborný. Hlas měl pevný, mluvil bez náznaků pochybností. Je to prostě defInitivní. Výborný poslechl svůj vnitřní hlas. Nevyslyšel přání vedení reprezentace, aby posílil tým pro šampionát v Quebeku. Ba co víc, v přemlouvání neuspěli ani jeho nejbližší. Otec František, kouč Sparty, ani útočníkova manželka Irena. V třiatřiceti letech se loučí. Myslí už jen na klubovou scénu. A v těchto dnech si užívá dovolenou. Včera zrovna krotil krokodýly... "Chci teď být víc s rodinou. Manželka mě přesvědčovala, abych jel do Kanady. Ale já jsem se rozhodl, že ne. A že v nároďáku končím defi nitivně," pronesl třiatřicetiletý Výborný. Skutečně je to nezvratné rozhodnutí?
"Ano, definitivní." Nebude vás to jednou mrzet?
"Těžko říct. Snad ne. Já jsem v nároďáku zažil krásný roky, na nějaké to mistrovství bych sice mohl jet, kdybych si udržel stávající výkonnost, ale ty sezony jsou hrozně dlouhý a na přípravu je pak pořád míň a míň času. Člověk si taky musí odpočinout. Navíc roky nezastavíte a já cítím, že relaxovat musím po sezoně víc a víc. Zvlášť letos si potřebuju hodně orazit. Dospěl jsem zkrátka k názoru, že se budu soustředit už jen na klubovou scénu." Trenér Hadamczik s manažerem Kusým tedy doufali marně, že vás získají do Quebeku?
"Já už jsem byl víceméně rozhodnutý, že do Kanady nepojedu. V předstihu jsem to oznámil trenérovi i Zbyňkovi Kusému. Oni mi řekli, ať si dám ještě týden na rozmyšlenou a zvážím svoje rozhodnutí. Sice jsem o tom přemýšlel, ale moje přesvědčení už nic nezvrátilo." Nepřistálo vám do hlavy nic, co by mohlo změnit verdikt?
"Ne, nepřistálo. Ba naopak. Trávil jsem celou dobu čas s rodinou a ty chvíle mě od mistrovství ještě víc oddálily." Po letošní sezoně jste fyzicky hodně dobitý a zřejmě i vybitý, je to tak?
"To k tomu taky přispělo. Ale hlavně chci být víc s rodinou. Manželka mě přesvědčovala, abych s nároďákem jel. Ale já jsem se zařekl, že ne. A nakonec to došlo i k tomu, že v nároďáku končím defi nitivně." Vybaví se vám přesně moment, při kterém jste se ujistil o své konečné?
"Přesně ne. Já dumal nad tím, jestli vynechat letošek, nebo to zakončit napořád. Přemýšlel jsem, že bych mohl jet třeba za rok, pokud bych měl dobrou sezonu v klubu. Ale dopadlo to jinak. Vidím rodinu a na druhé straně měsíc, měsíc a půl bez ní kvůli mistrovství. To není výmluva, to je fakt. Není mi pětadvacet, cítím to prostě jinak." Přemlouvali vás lidé z reprezentace?
"Ty rozhovory mezi námi byly určitě delší. S trenérem i se Zbyňkem Kusým. S tím jsem měl ve finále asi půlhodinový rozhovor. Vím, že si mě hodně přáli mít v týmu, ale já to měl v hlavě vyřešené a nechtělo se mi to měnit. Když vám hlava jednou řekne ne, tak je to hotové. Ani žádné rekordy, kterým se blížím, na tom nic nezmění. Klukům přeju to nejlepší, ale tu medaili už budou muset vyhrát beze mě." Zkrátka nejde jezdit na šampionáty donekonečna...
"To fakt nejde. Sice bych asi pár akcí ještě zvládl, ale já už se nechci nikam moc cpát. Zvlášť když uvnitř sebe necítím, že to na sto procent chci. To je pak lepší vzdát se toho." Kdo všechno vaše tajemství znal?
"Kluci v Columbusu, táta a pár mých známých z Prahy a kamarádů v Americe." Co vám řekl otec?
"Taky chtěl, abych jel. Ať to ještě zkusím. Ale já se nenechal zviklat nikým." Ani tím, že byste kouči Hitchcockovi, který povede Kanadu, vrátil ústrky z Columbusu, kde vám letos tak zavařil?
(usmívá se) "To samé mi říkal táta. Abych tam jel a porazili jsme Hitchcockovu Kanadu. Ne, byl jsem rozhodnutý." Na který okamžik z reprezentace nikdy nezapomenete?
"Asi na můj první titul ve Vídni 96. První mistrovství a hned zlato. Na to mi zůstane vzpomínka do smrti. Pak sice přišly další zlaté placky, ale když je to poprvé, je to i nejsilnější." Bude vám smutno po národním týmu, po těch vzpomínkách? Neříkejte, že nepřijde žádná nostalgie.
"Uvidíme, zatím nepřišla. Ale jednou to přepadne asi každého. To platí i pro kluky, kteří se loučili přede mnou. Kdo tvrdí, že to na něj nepadne, tak lže. Ale já jsem zatím v pohodě." Nemrzí vás, že jste se s tak bohatou kariérou rozloučil sedmým místem v Moskvě?
"To mi nevadí. Kdyby mi šlo o to, abych měl jako tečku v nároďáku lepší umístění, vyrazil bych s klukama do Kanady. Nebo příští rok. Ale já to pro sebe nepotřebuju." Napadá vás, co s volným časem? Koncem dubna a zkraje května nebýváte doma...
"Až skončíme dovolenou, pojedu na týden do Columbusu, kde se chci rozloučit s kamarády. S lidmi, s kterými jsme tam prožili sedm, osm let. Koncem měsíce se vrátíme domů a začnu se rozhodovat, kde budu hrát. A pomalu, pozvolna se začnu připravovat na příští sezonu. S rodinou možná vyrazíme na týden do Třeboně do lázní." Je pražská Sparta favoritem na získání vašich služeb, nebo je jedním z řady mnoha zájemců?
"Abych pravdu řekl, se Spartou jsem v kontaktu. Stejně jako s týmy ze Švýcarska a nakonec i z Ruska." Z Ruska? Tam byste šel?
"Na devadesát devět procent ne. Nebo spíš na sto procent... Uvidím, ještě je čas. Na té dovolené o hokeji moc nepřemýšlím. A taky úplně nevylučuju NHL. Agent mi volal, že se mu pár klubů ozvalo. Takže zájem je." Odkud přímo? Oslovily vás ty destinace?
"Podle podnebí a počasí byly dva kluby docela fajn." (usmívá se) Takže jsme se dostali na Floridu?
"Řekněme na Floridu a do Kalifornie." A co to Rusko, kdo po vás zatoužil?
"Agent Žerděva (spoluhráč z Columbusu) mi nabízel místo v Kazani. Za hodně velké peníze. Ale já to nemám zapotřebí. Vyloučil jsem to. Nepřemýšlím o tom. Chci hrát jinde."

Témata: 


Články odjinud


Články odjinud