Jágr se viděl v Nedvědovi: Jako bych odpovídal já. Co řekl k prodeji Kladna?
Potřetí se posadil před zaplněný sál a otevřeně se rozpovídal o svém životě. Jaromír Jágr na to ale tentokrát nebyl sám. Na speciální Noc s legendou si přizval Milana Baroše, Pavla Nedvěda a Jiřího Procházku. Vyzpovídal je v roli moderátora. „Je těžké vybrat jenom pár otázek pro takové legendy,“ přiznal po skončení večera. V rozhovoru pro deník Sport pak vyprávěl o vztahu se sportovními kolegy i o pokračování své hráčské kariéry.
Jak se vám líbila další Noc s legendou? Splnila i napotřetí očekávání?
„Není důležité, jestli se líbila mně, ale jestli se líbila lidem, kteří se přišli podívat. To je pro mě důležité. Aby byli spokojení oni. Bylo to možná o něco delší, než jsme si představovali, chtěli jsme, aby to bylo okolo tří hodin. Na druhou stranu je těžké vybrat jenom pár otázek pro takové legendy, jako jsou sportovci, kteří tady byli.“
Na pódiu se vystřídali Jiří Procházka, Milan Baroš, Pavel Nedvěd. Znali jste se už dříve?
„Známe se. S Méďou jsme stejný ročník 72, Bary není stejný ročník, ale je k nám blízko. Jirku Procházku jsme měli v podcastu, tam jsme se přiblížili. On byl ten, o kom jsem věděl víc detailních věcí než o klucích.“
V Americe jste navštěvoval turnaje UFC. Budete i z Česka sledovat Procházkův příští zápas?
„Jasně, sledoval jsem všechny jeho boje. Rád si přivstanu.“
Pavel Nedvěd vyprávěl o tom, jak končil kariéru na vrcholu, a vy jste se u toho usmál. V tomhle se vaše cesty liší.
„Jo, možná jenom v tomhle. Jinak když odpovídal na otázky, připadalo mi, jako bych odpovídal já. Hlavně co se týká tréninku a lásky ke sportu. Co se týká kariéry, tam jsme trošičku každý šli svým směrem. Sám zmiňoval, že miluje vítězství a trofeje, že chce pořád hrát v nejlepších mužstvech. Já to tak nemám. Já hraju, protože mi to dělá radost.“
Byla vaše cesta opravdu tak podobná?
„Hlavně tréninky. Když mi odpovídal, že tam nemá limit, trénuje, dokud to jde, a pak padne, protože to hrozně moc bolí. To je přesně to, co mám já. Neříkám, že jsou tam výčitky svědomí, ale měl jsem tam něco, že jsem si říkal, proč bych měl odejít, když mám ještě trochu síly. Proč neudělat víc a víc. Není tam daná číslice, dělá se to, dokud to jde.“
Po nemoci jste si stěžoval, že se nemůžete dostat zpátky do tempa. Je to už lepší?
„Mám problém se zápěstím, ten je asi největší. Tak už to ale bylo během nemoci. Jinak to musím zaklepat, jinak je to okej.“
A fyzička?
„Měli jsme nějaké tréninky, asi těžko se dá nahnat fyzička v padesáti letech jenom tréninky, když vynecháš dva měsíce. To nejde. Tak jak já se dívám na věci, tak nebudu nikdy spokojený. Pořád mám v hlavě, jak by se to dalo zlepšit. Potom to zavání i zraněním. Opravdu nemám záklopku, kdy je čas si rozmyslet, jestli je lepší trochu ubrat a být zdravý než jít do maxima.“
Budete v pátek v Pardubicích na ledě?
„Měl bych být. Ve čtvrtek je trénink, jestli se nezraním, měl bych být.“
Před sezonou jste se těšil na zápasy proti kamarádovi Romanu Červenkovi. Nevíte, jestli bude hrát? Reprezentaci musel vynechat.
„Vím, že si stěžoval, že ve čtvrtek musí jít na Sportovce roku. Doufejme, že bude trochu unavený, doufejme, že se to protáhne. Jinak mají samozřejmě kádr nabitý. Je asi radost hrát hokej v jejich mužstvu. Má spoustu skvělých spoluhráčů, i když bude unavený, dokážou mu nahrát do prázdné brány.“
Naposledy jste říkal, že kolem Vánoc je snazší obírat soupeře o body. Platí to i u tak silného týmu?
„Možná jsem to špatně popsal, spíš říkám, že záleží na koncentraci. Nemáš jenom hokej, spousta hráčů má rodiny, nakupování dárků, návštěvy příbuzných. Každý takový detail dokáže výsledek ovlivnit, ať chceš, nebo nechceš. Dokáže to ovlivnit trénink. Někdy jsou to body, které se získají snadněji než v zápasech, kdy nejsou svátky nebo začátek sezony.“
Noc s legendou byla hodně o minulosti a vzpomínání. Co ale budoucnost? V Kladně se spekuluje o prodeji klubu…
„Až budu mít víc informací, samozřejmě se to dozvíte.“
