Oslavenec Hašek (nejen) o rodině i kariéře: Měl jsem super spoluhráče
Podívejte se na výčet trofejí. Na jeho zámořské statistiky. Na youtube na některé neopakovatelné akrobatické zákroky. Na čtvrt/semi/finále z Nagana. A znovu se utvrdíte, jakou legendou je bývalý hokejista Dominik Hašek, jenž 29. ledna slaví šedesátiny. V obsáhlém rozhovoru mluví o dětech, výkresech v koši, textech Karla Gotta. Nebo o slavných vítězstvích, pochopitelně… „Nejkrásnější jsou stejně společné zážitky se spoluhráči,“ říká zřejmě nejlepší brankář všech dob.
V redakci deníku Sport se usadil za stolem, na který vyskládal některé ze svých trofejí. Stejně jako reprezentační dres. Pak se dal do poutavého vyprávění nejenom o kariéře, která je prošpikovaná individuálními a týmovými cenami, respektem a po Naganu i nehynoucí slávou. Dvakrát vyhrál Stanley Cup, jako jediný brankář v historii dvakrát získal Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče NHL.
Dominiku, jste legenda, možná nejlepší gólman v historii. Ale co jste vlastně teď? Podnikatel, politik, hokejový obránce?
„Především jsem tatínek tříletého syna Honzíka, což je pro mě nejdůležitější. Rodina je vždycky na prvním místě. A ještě nás čekají další významné věci doma.“
Prozradíte, jaké?
„V únoru očekáváme druhý přírůstek do rodiny, takže už se moc těšíme.“
Tak velká gratulace a držím palce, ať všechno dobře dopadne.
„Moc díky. Bude to ještě náročnější, ale doufám, že i krásnější. Zase to bude další zodpovědnost. Člověk má spoustu plánů, ale musí se přizpůsobit. Protože děti jsou na prvním místě. Ale tak je to v pořádku. O tom je život.“
Sport Magazín k Haškovým šedesátinám objednávejte ZDE>>>
Mládnete díky mladé rodině? Nebo minimálně pomaleji stárnete?
„Jsem rád, jak to všichni zvládáme. V některých ohledech mě to omezuje, ale spoustu dalších zážitků mi přináší. My jsme se takhle se ženou rozhodli a máme z toho oba radost. Honzíkovi už jsou tři, s ním můžu dělat víc věcí. Teď do toho přijde druhý, nebo druhá. Já nevím, jestli to bude holčička, nebo kluk.“
Necháte se překvapit?
„Jednoznačně. Nikdy jsem nechtěl dopředu vědět, kdo se narodí. Člověk by měl být příjemně překvapený, když přijde ten nejkrásnější okamžik života. Ale někdo to chce vědět, což taky chápu.“
Nechci se vás dotknout, ale jak zvládáte v pokročilejším věku tak malé děti?
„V první řadě musím říct, že je to krásný. Lidi se mě často ptají, jestli bych to srovnal s tím, když jsem měl děti dřív. Nevím, jestli si to víc nebo míň užívám, pořád je to neuvěřitelný dar života. Jako tatínek se snažím pro svého syna dělat to nejlepší. Ale jako každý rodič mám chyby. Takový je život. Děláme maximum, ale někdy to prostě nevyjde perfektně.“
