Minulá sezona znamenala pro Zdeňka Štybara návrat k vítězstvím. První etapový závod Kolem Algarve a triumf v poslední etapě. První jeho klasika sezony Omloop Het Nieuwsblad a zase výhra. K tomu přidal ještě první místo v dalším jarním závodu E3 BinckBank Classic. Začátek ročníku jako hrom. I letos by rád něco podobného zopakoval. Zároveň má ale v roce 2020 cíl, který si může vytýčit jen jednou za čtyři roky. „Vždycky byl můj sen dostat se na olympiádu. Jednu jsem jel, ale moc rád bych jel i druhou,“ řekl Štybar před startem sezony.
Před minulou sezonou se na chvíli vrátil k cyklokrosu, ze kterého má doma tři tituly mistra světa. Jen tak, tréninkově, pro radost. A osvědčilo se to, začátek sezony na silnici byl parádní. I letos zvolil Zdeněk Štybar podobnou přípravu, v Belgii odjel devět závodů. Na nich s ním byl i syn Lewis. „Ale po Zolderu, kde se s ním chtěl v kempru každý zdravit, prohlásil, že na další už nejede,“ vzpomínal rodák ze Stříbra. Ten už se nyní připravuje v Argentině na první letošní ostrý start na silnici, kterým je etapový závod Vuelta a San Juan.
Jaké bylo poté, kdy jste jel na přelomu roku cyklokrosové závody vrátit se na silnici?
„Úplně v pohodě, protože posed na krosovém a silničním kole je hodně podobný. Takže s tím nemám žádný problém.“
Soustředění ve Španělsku proběhlo, jak mělo, stihli jste všechno, co jste měli v plánu?
„Bylo to dobré soustředění. Měli jsme i týmovou prezentaci, to bývá náročnější, protože toho máme potom hodně, kromě tréninku ještě nějaké další povinnosti, večer občas nějaké prezentace a tak dále. Je toho někdy ažaž, ale jinak povedené soustředění. Počasí vydrželo, odtrénovali jsme, co jsme potřebovali.“
Jak s menším odstupem hodnotíte svá vystoupení v cyklokrosu?
„Hodnotím to jako skvělý trénink, kvůli tomu jsem i všechny ty závody jel. Možná, že jsem mohl jeden závod někde vynechat, ale na druhou stranu jsem si to tak užíval, že jsem byl rád, že jsem mohl závodit. Měl jsem toho hodně v krátkém čase, což mi taky vyhovovalo. Ale musím se přiznat, že 4. ledna jsem jel poslední závod, 5. jsme měli ještě rodinnou oslavu a 6. už jsem odlétal do Calpe, a tady jsem dva dny prospal vždycky po tréninku. Byl jsem z toho fakt unavený. Ale doufám, že to něco přinese do sezony.“
Co říkáte na mistra České republiky, kterým se ve svých 42 letech stal Emil Hekele?
„Závod jsem neviděl, jen jsem se podíval na výsledky. Ale vím, že Emil mohl být už loni na pódiu, kdyby ho nediskvalifikovali. Já proti němu absolutně nic nemám. Ve 42 letech se mu to konečně povedlo, což je obdivuhodné, že u toho takhle dlouho vydržel a že ho to pořád baví. Pořád poctivě trénuje a porazil všechny mladé kluky.“
Takže až skončíte na silnici, můžete také ještě získat nějaký republikový titul, ne?
(úsměv) „To bych ještě potřeboval, abych překonal rekord (nyní jich má sedm stejně jako Radomír Šimůnek starší – pozn. red.). Chtěl jsem, aby se mi to povedlo loni v Holých Vrších u pana Kubína, což by mi udělalo obrovskou radost, ale tím, jak to tam roztál sníh a led, byla šance mizivá. Možná, že letos jsem měl další velkou šanci, protože na posledních závodech v Belgii už jsem se cítil docela dobře, začínal jsem chytat rytmus při závodě, i technicky jsem na tom byl líp než loni. Takže myslím, že bych byl schopný se tam o titul poprat, ale už by toho bylo na mě moc. Zase letět z Calpe tam, pak bych se už nedostal zpátky a ztratil bych tím hodně času. A tím, že začínám už teď v Argentině, mi to tam bohužel nezapadlo.“
Letos jste závodil v cyklokrosu pouze v Belgii, ale zase tam s vámi mohla být často i rodina. Bavilo už teď vašeho čtyřletého syna Lewise o něco víc sledovat tátu, než před rokem?
„Jak kdy. Na prvních závodech, co jsem jel v Essenu, myslím, že se mu to líbilo, protože to bylo zase po roce něco nového. Na dalším závodě nebyl, to bylo dost daleko. Pak jsme jeli do Čech na Vánoce a po návratu jsem jel v Zolderu. A tam přišly za mnou do kempru spousty lidí a všichni se samozřejmě vrhli na něj, zdravili ho a tak, takže z toho byl trošku rozhozený. Moc se mu to nelíbilo a druhý den už prohlásil, že se mnou nechce jet na závody, že ‚už nechce do toho kempra‘. Potom jsme vynechali tři závody a pak byl se mnou zase v Baalu na Nový rok a tam už byl zase v pohodě. Ale myslím, že v Zolderu to na něj bylo trochu moc.“
Byl pro vás cyklokros psychická vzpruha, že to byl zase trochu jiný trénink?
„Teď bych ani neřekl, protože to byl taky hodně náročný trénink. Měl jsem to navíc tak, že na některé závody jsem jel na kole. Před Zolderem jsem se byl projet ráno a do Diegemu, což bylo asi dvě a půl hodiny, jsem jel na kole. A do Baalu dvě a čtvrt hodiny pak taky. Plus závod, takže to pro mě byly náročné dny. Ale myslím si, že to něco přineslo. K tomu ještě dobré tréninky v Calpe a teď už začátek v Argentině. Tam to bude hlavně o tom dostat do sebe zpátky rychlost a dostat se do pelotonu, chytnout rytmus. Pak mám zase závodní pauzu, protože pojedu až Omloop Het Nieuwsblad (29. 2.), který jsem loni vyhrál. Mezi tím mám v podstatě tři týdny, kdy budu ještě ladit formu a připravovat se na jarní klasiky.“
Takže Argentinu máte místo Algarve, které jste jezdíval dřív?
„Přesně tak. Jen Algarve končilo vždycky týden před Omloopem. Letos jsem to chtěl ale trochu změnit. Myslím, že v Argentině bude i hezké počasí, bude tam teplo. Chtěl jsem změnu, mít další tréninkový blok, kdy to bude už finální příprava na jarní klasiky.“
Další program po Omloopu je už jako obvykle?
„Tam už je to klasika. Strade Bianche (7. 3.), Tirreno-Adriatico (11.-17. 3.), pak nevím, jestli pojedu Milán-Sanremo (21. 3.), ale potom už jsou to stejné závody, jako jsem jel loni.“
Loni jste říkal, že cílem sezony je, aby se Lewis naučil jezdit na kole. Letos už máte vlastní sportovní cíl?
(smích) „Už se naučil jezdit na kole, tak si myslím, že by byl čas vyhrát Flandry nebo Roubaix.“
A už víte, jaké závody Grand Tour letos pojedete?
„Grand Toury ještě nevím, myslím si, že Giro nepojedu, nebo ani bych ho jet nechtěl. Pak bude otevřená Tour de France. Ta je u nás v týmu vždycky s velkým otazníkem, ale chtěl bych se tam dostat. A samozřejmě dalším cílem jsou olympijské hry.“
Loni jste chtěl jet Giro i proto, že z této Grand Tour ještě nemáte vyhranou etapu. Letos tedy preferujete Tour de France. Je to třeba i kvůli trase, že by pro vás byl přívětivější francouzský závod?
„Možná taky, ale teď jsem Tour nejel dva roky, tak bych se tam zase rád dostal. Ale samozřejmě to musí být i v roli, že bych mohl sem tam mít volnou ruku. Což je samozřejmě s Julianem Alaphilippem v týmu náročné. Takže se uvidí, jak vůbec sezona půjde, jak to bude vypadat a potom se tým nějakým způsobem rozhodne.“
Mimo olympijskou vesnici
Co pro vás znamená olympiáda?
„Ta je pro mě letos absolutní cíl. Trasa je hodně náročná, pro mě bude hodně na hraně přejet Mount Fuji. Ale vrchol leží 40 kilometrů před cílem, tak si myslím, že bych měl pořád mít šanci dostat se zpátky do první skupiny. Teď bude samozřejmě záležet, jestli pojedu Tour de France nebo okolo Polska, ale tak jako tak bych na tohle období měl být v absolutní top formě. Navíc olympiáda je tak specifický závod, že člověk nikdy neví. Hlavně v tom silničním závodu, který je hodně otevřený. Když v Riu, kde byl desetikilometrový kopec, dokázal vyhrát Greg van Avermaet, tak i na takovémhle okruhu myslím, že bych mohl mít šanci na nějaký úspěch.“
Zkušenost s OH už máte, byl jste už v Riu de Janeiro. Když říkáte, že je to specifický závod, myslíte tím i atmosféru a to, že se tam můžete potkat i s jinými sportovci?
„Právě z toho jsem měl životní zážitek a hrozně by mě mrzelo, kdybych se do Tokia nedostal. Takže udělám všechno pro to, abych tam byl. Protože to je nejen sportovní zážitek, ale zážitek se vším všudy. A navíc Tokio podle mě bude ještě na jiné úrovni, než bylo Rio. Tohle období mi sedí, většinou tam mám dobrou formu. Takže opravdu doufám, že tam budu a že si to budu moct užít.“
Jen tentokrát kvůli vzdálenosti sportoviště asi nebudete přímo v olympijské vesnici se všemi ostatními…
„To je škoda, ale na druhou stranu olympiáda je tak jako tak ohromný zážitek. Vždycky byl můj sen dostat se na olympiádu. Jednu jsem jel, ale moc rád bych jel i druhou.“
Témata:
Česko, Olympijské hry, Argentina, Tour de France, Zdeněk Štybar, Belgie, Vánoce, Vuelta a España, silnice, Greg Van Avermaet
Související články
