Fenomén spaní v přírodě. Nastudujte si svá práva a hlavně se nehádejte | iSportLIFE | iSport.cz
1.9.2019 • 05:00

Fenomén spaní v přírodě. Nastudujte si svá práva a hlavně se nehádejte

Léto nekončí a září je ideální dobou vyrazit do stále ještě prohřátých, ale ne už tak přelidněných hor. Pořádná túra je lepší než hodiny v posilovně a nabízí i příležitost pro romantiky – tou nejlákavější je spaní pod širákem. Víme, kde si můžete ustlat v souladu se zákony, i co se stane, když je porušíte.



Svoje první přespání pod širákem jsem absolvovala letos, ve svých 29 letech. Podle některých to je pěkně pozdě, protože přece na táboře spal pod širákem každý a nic na tom není. Abych to upřesnila – na táboře jsem nikdy nebyla a navíc – nechci spát jen tak někde na louce, ale v divočině, aspoň kolik naše přírodní podmínky dovolí.

Pak mi pár let trvalo, než jsem na tuto akci sehnala parťačku. Když se to povedlo, zlomila jsem si nohu a další rok jsme prostě nějak nedaly dohromady termín. Podařilo se to až letos. Před akcí jsem samozřejmě studovala, co, jak a kde si při nocování na horách můžeme dovolit…

S batohem"na bivak" není problém absolvovat celodenní túruS batohem"na bivak" není problém absolvovat celodenní túruFoto Karolína Hornová

Ještě nocuji, nebo už tábořím?

Tato otázka je – navzdory veškerým našim předchozím zkušenostem s jazyky úřednických i právnických kmenů – snadno zodpověditelná. V dokumentu Soubor stanovisek k zákonu o ochraně přírody a krajiny MŽP z roku 2005 najdeme jasnou definici:

• „Táboření je souhrn různých činností umožňujících vícedenní pobyt v přírodě spojených s možností přespání, a to obvykle ve stanech nebo jiných přístřešcích (stavění stanů, příprava stravy, hygiena, likvidace odpadků apod.).“

Nocování je oproti tomu jednorázové přespání bez znaků dlouhodobějšího pobytu. (Tedy třeba na karimatce ve „žďáráku“, někteří zmiňují i hamaku, ale s tou si dejte pozor, jak ji zavěšujete, a zda tím třeba neničíte kůru stromů.)

Pokud na místě spíte jednu noc, máte, zdá se vyhráno. Samozřejmě i zde může docházet k nejrůznějším žabomyším a často zbytečným oplétačkám, odvíjejícím se třeba i na momentální náladě případného strážce a asertivitě, případně agresivitě nocležníka. Tu a tam tak dochází ke sporům, třeba o to, jak je tedy vlastně definován přístřešek – tedy jestli jím může například být i „žďárák“ s výztuhou nebo přehozená celta.

Neprovokujte aneb zapovězené aktivity

Rozdělávání ohně je povoleno 50 metrů od lesa. V národních parcích a CHKO jen na povolených místech (ohništích). Neměli byste si tedy ani zapalovat cigarety.

Klestí z lesa na ohniště může být pouze nasbírané a mít do 7 cm v průměru – žádné řezání a kácení!

Odpad si pěkně odneste, biologický odpad zahrabejte.

Houby a lesní plody sbírejte v CHKO nebo soukromých lesích, v první zóně národního parku byste neměli (natož, abyste přitom poškozovali porost).

Při střetu se „zákonem“ (strážce, majitel pozemku, úředník) se nehádejte, ale informujte, že jste poučeni o pravidlech a ráno po vás nezbude ani památky a vše uklidíte.

Na obecním nebo soukromém pozemku je nocování možné, ale je doporučeno se vždy předem dovolit na obecním úřadě nebo u majitele.

Nocování v první zóně NP – ano, nebo ne?

Zákon 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny zakazuje v chráněných krajinných oblastech, národních parcích a rezervacích táboření – nikoli nocování. (Pojem bivakování český zákoník vůbec nezná.) Výjimku pak tvoří území s mimořádnou ochranou, jako je například první zóna národního parku (více v boxu) nebo území se speciálním interním nařízením - jako třeba NP České Švýcarsko, kde platí zákaz

Nocování v KRNAPu

Odpovídal Radek Drahný, tiskový mluvčí Krkonošského národního parku.

• KRNAP plánuje změnu zonace – jaký režim bude v tzv. klidových územích? „V 1. zóně, tedy budoucích klidových územích nebude možné bivakovat/nocovat ve volném terénu. Na ostatním území to lze za dodržení dalších omezení (ničení vegetace, rušení zvláště chráněných druhů živočichů atd.).“

• Jak poznám, v jaké jsem zóně? „Zonace je vyznačena tabulkou v terénu i ve všech dobrých turistických mapách a budou tam i klidová území.“

• Jaké jsou sankce, poruším-li zákon? „Za porušení zákona je možné na místě v příkazním řízení uložit pokutu do 2000 korun, a nebo zahájit správní řízení. V něm se pokuty pohybují v řádu desítek tisíc korun v závislosti na místě a typu přestupku.“

vstupu mimo značené turistické cesty. Nabízí se tedy otázka, zda je v těchto případech nocování přímo na cestě povoleno. Teoreticky ano. To, zda je spaní například na lavičce u vyhlídky nocováním, nebo zda je nocováním i to, když pouze ležíte a nespíte, může být předmětem bez nadsázky filozofických disputací. Je už na každém, zda má potřebu pokoušet osud, benevolenci správců území i svoje nervy.

Nicméně, ohleduplný nocležník a strážce národního parku mají většinou společnou vášeň – lásku k přírodě. „Ano, na pochůzkách potkávám bivakáře. Většina z nich dodržuje pravidla, a pokud z nich lehce vybočí, končí naše setkání většinou domluvou a pokračováním v cestě. Někdy i tipem na dobré místo, kde přespat. V praxi je opravdu rozdíl, pokud potkám slušného člověka, který porušuje některé z pravidel nevědomky, nebo třeba partu Poláků, kteří si v první zóně rozdělají ohníček. Je to i o zdravém rozumu a vzájemném respektu – vyhrožováním soudem či hádkami si nikdo nepomůže,“ říká jeden ze strážců parku KRNAP, kterého jsme oslovili e-mailem, a který si nepřál být jmenován.

Strážce se vyjadřuje i k teoretické otázce spaní přímo na turistické stezce: „I na takové ptáčky občas narážíme. Ze zákona na ně sice „nemůžeme“, ale vždycky se zeptám, zda vědí, kde jsou, a co dělají. A zda třeba nehodlají za hodinku zalézt támhle do kosodřeviny. Jednou jsem narazil na lidi, kteří v dobré víře spali přímo na asfaltové turistické cestě, kde my ale samozřejmě projíždíme auty. To je život ohrožující nápad, před jehož realizací bych rád vaše čtenáře varoval.“

V první zóně národního parku lze teoreticky nocovat jen na značené cestěV první zóně národního parku lze teoreticky nocovat jen na značené cestěFoto Karolína Hornová

Poprvé pod širákem

Poučené radami kamarádčina otce a skalního trampa, a ověřenými informacemi, získanými přímo z KRNAPu, vydaly jsme se na místo, kde turistická cesta kopíruje hranici první zóny národního parku, a kde tudíž lze na jedné straně cesty beztrestně překročit její hranice a vkročit do volného terénu. Ba co víc, nejen vkročit, ale i nouzově přenocovat. Jelikož jsme si před akcí střihly sedmnáctikilometrový výšlap se sedmisetmetrovým převýšením hned v začátku trasy a láhev vína v batohu se pořádně pronese, bylo přespání opravdu nouzové. (Což je základní definice bivaku a samotná definice oné „nouze“ už je na „odpovědnosti každého soudruha“.)

Na místo dorážíme před osmou hodinou a těšíme se na ničím nerušený západ slunce, který nám trošku kazí parta ruských puberťáků, pořizujících si na vyhlídce selfíčka na Instagram. Po jejich odchodu už ale nikdo další nedorazí a my můžeme v klidu rozbít ležení. Ihned zjišťujeme, že si tu někdo nedávno před námi dělal ohníček, což se samozřejmě nesmí. Zároveň nás ale toto zjištění definitivně utvrdí v tom, že svým šetrným přespáním na kameni žádné zlo nečiníme a zákon neporušujeme. V noci je poměrně teplo, nicméně kolem druhé hodiny se spouští nepříjemný dvouhodinový déšť, který řádně otestoval naše vybavení.

Pokud nejste ostřílení bivakáři, kterým nevadí se probudit zimou v deštěm nacucaném spacáku, doporučuji nezapomenout před prvním nocováním v přírodě na tuto výbavu:

Nepromokavý bivakovací pytel neboli „žďárák“. Ne všechny takové jsou, některé chrání stan např. jen před jiskrami od ohně a rosou. Vsaďte na kvalitu nebo požádejte o zapůjčení ostříleného trampa. Ideálním materiálem je voděodolná membrána. (Je to jako u outdoorových bund – vybrat si lze různé vodní sloupce a úrovně prodyšnosti včetně membrány Gore-Tex. Nebojte se optat v obchodě s vybavením pro outdoor a horolezectví.)

Teplý spacák. I když je teplo, nepodceňte fakt, že na horách může být v noci deset stupňů. Nebo třeba pět. Nebo začne foukat a pršet a „pocitovka“ se ještě sníží. Osobně jsem spokojená s péřovými spacáky od české horolezecké legendy Josefa Rakoncaje.

Pár vrstev navíc – ze stejného důvodu jako v případě spacáku. Teplé merino prádlo na lyže se na spaní hodilo o srpnové noci. Zimomřivé ženy ocení i čepici a teplé ponožky.

Nafukovací karimatka. Opět jedna vychytávka „pro princezny“. Kromě toho, že v batohu téměř nezabere místo, eliminuje rozlámanost zad a výrazně zvýší chuť pokračovat po ránu v pochodu.

Celta. Hodí se jako izolace pod sebe (vyrábí se i s aluminiovou vrstvou), ale když začne pršet, je opravdu k nezaplacení – ať už si ji jen hodíte přes sebe, nebo napnete na lanka jako přístřešek.

Nepromokavý vak. V místě našeho bivaku nebylo kam schovat pohorky před deštěm a rosou, takže posloužila igelitka. Příště si beru ultralehký „loďák“, kam schovám i celý batoh a bude po starostech.

Studijní materiály

Pokud se chystáte bivakovat v přírodě a potřebujete si ověřit souvislosti nebo se poučit z případů, které se staly, můžeme doporučit:

Případ Martina Hyťhy, aktivisty, který zažádal o desetiletou výjimku pro svou osobu pro nocování v CHKO. Výsledkem čtyřletého sporu bylo zjištění, že není co povolovat ani za co dávat pokuty, protože mezitím došlo ke zrušení vyhlášky a zákon už zakazuje pouze táboření.

Případ myslivce Miroslava Kociána, který z nedbalosti při lovu střílel na „tmavý bod“, ve skutečnosti na bivakujícího mladíka. Tato nešťastná událost některým z vás odpoví na otázku, zda je lepší „být vidět“, či se schovávat pod celtou z kamufláží.

Mapu „nouzových nocovišť“ , kterou mají zpracovanou i Mapy.cz (označeno Přístřešek či Nocoviště). Hodně jich je třeba v NP Šumava.

Kontakty na příslušné orgány. Pokud patříte mezi ty, kteří jsou na nervy i z revizora v tramvaji, a chcete nocovat v klidu, nebojte se předem optat v infocentru či na infolince příslušného národního parku.

V první zóně národního parku lze teoreticky nocovat jen na značené cestě
V první zóně národního parku lze teoreticky nocovat jen na značené cestě


Další články autora
 

iSport LIFE

Běh Kolo Testy Inspirace Akce iSport LIFE Columbia běžecké závody

iSport LIFE je web o radosti z pohybu, motivaci, pozitivním a zdravém životní stylu.

Běh, cyklistika, dobré jídlo, zdraví, zážitky, to jsou témata, na které zde narazíte. Těšte se na testy bot, sportovního vybavení, technických vychytávek, reportáže, tipy na výlety. Kdo to myslí s během a cyklistikou trochu vážně, najde zde rady zkušených sportovců.

Prostor tu mají i témata o zdraví a jídle.

Tým kolem www.isportlife.cz pořádá běžecké a cyklistické závody v různých městech v České republice. Přijmi výzvu!

14. března 2020
Praha (Milíčovský les)
Přihlásit se
18. dubna 2020
Ostrava (Bělský les)
Přihlásit se
16. května 2020
Říčany
Přihlásit se
6. června 2020
Plzeň (Borský park)
Přihlásit se
12. září 2020
Brno (ZOO Brno)
Přihlásit se
17. října 2020
Praha (Divoká Šárka)
Přihlásit se

www.isportlife.cz je web o radosti z pohybu, motivaci, pozitivním a zdravém životní stylu.

Běh, cyklistika, dobré jídlo, zdraví, zážitky, to jsou témata, na které zde narazíte. Těšte se na testy bot, sportovního vybavení, technických vychytávek, reportáže, tipy na výlety. Kdo to myslí s během a cyklistikou trochu vážně, najde zde rady zkušených sportovců.

Prostor tu mají i témata o zdraví a jídle.

Tým kolem www.isportlife.cz pořádá běžecké a cyklistické závody v různých městech v České republice. K webu patří též trackovací aplikace iSport LIFE pro všechny nadšené sportovce. Přijmi výzvu!

Články odjinud