Zítra, od příštího týdne, až bude lepší počasí... Řada z nás by chtěla začít sportovat, ale když přijde na věc, máme spoustu výmluv proč to nejde. Kim Barefoot se však rozhodla dále už na nic nečekat. Přečtěte si její pozoruhodný příběh, který je důkazem toho, že nic není nemožné.
Rok 2015 přichystal Kim Barefootové několik velkých změn. Tou první, která odstartovala její novou životní etapu byl rozvod. Kim byla nešťastná a ručička váhy, jež neúprosně ukazovala 105 kilo, jí její situaci příliš neulehčovala. „Řekla jsem si, že takhle to dál nejde. Byl čas konečně vstát z gauče. Chtěla jsem dát svůj život opět do pořádku a dostat se do formy,“ vzpomíná Kim.
Vysoký stupeň obezity ji při sportu však zásadně limitoval. „Vážila jsem příliš mnoho na to, abych mohla začít s běháním. Rozhodla jsem se proto, že na to půjdu pozvolna a zkusím chůzi,“ vysvětluje.
Ze začátku neměřila své procházky na kilometry, ale na čas. Stanovila si plán, dle kterého chodila třikrát týdně po dobu 45 minut. Jenže i tento pohyb byl pro člověka s nadváhou náročný. „Po pár trénincích mě začaly bolet holeně a chtěla jsem se vším skončit. Můj kamarád mi proto doporučil, abych nejprve vyzkoušela kompresní výrobky, které mi nakonec opravdu pomohly,“ říká Kim.
Po měsíci chůze se skutečně dostavily kýžené výsledky. Čím víc Kim hubla, tím víc zvyšovala svou rychlost. Její běh sice stále připomínal spíše chůzi, ale to ji neodrazovalo od toho neustále na sobě pracovat. V prosinci roku 2015 se rozhodla přihlásit na svůj první závod.
„Byl to místní závod sobů dlouhý pět kilometrů. Ačkoliv to není příliš mnoho, na závod jsem se poctivě připravovala. Čtyřikrát týdně jsem po dobu 60 minut běhala svým pomalým tempem, ať už venku nebo na běžícím páse“.
V den závodu měla Kim jediný cíl. Nebylo jím urvat prvenství ani bojovat o co nejlepší čas, chtěla zkrátka jen závod dokončit. Ačkoliv se jí od května podařilo zhubnout 13 kilo a zlepšit svou kondici, stále pro ni pětikilometrová trať představovala velkou výzvu. Nakonec se však povedlo.
„Když jsem po překročení cíle dostala na krk medaili, byl to jeden z nejneuvěřitelnějších okamžiků v mém životě. Tato medaile pro mě znamenala všechno. Nikdy jsem se necítila silnější. Věděla jsem, že se chci dál zlepšovat,“ vypráví.
V roce 2016 zkoušela běhat tratě o délce pět až deset kilometrů. O rok později se dokonce zúčastnila i svého prvního půlmaratonu. I když její čas dvě hodiny 46 minut patřil spíše k těm horším, byla šťastná. Dnes má na svém kontě čtyři půlmaratony a v současné době trénuje na pátý. Od té doby, co začala s pravidelným pohybem se jí podařilo zhubnout na 72 kilo. Přesto podle svých slov rozhodně nechce usnout na vavřínech.
„Pravidelně zaznamenávám údaje o mém stravování do aplikace Weight Watchers, která mi pomáhá hlídat si váhu,“ prozrazuje jeden se svých tipů na udržení váhy Kim.
A co by vzkázala lidem, kteří se stejně jako ona odhodlávají k tomu, začít na sobě pracovat? „Moje rada každému, kdo chce změnu, je začít a nic neodkládat. Nejmíň se ti chce, když to nejvíc potřebuješ. V šestačtyřiceti jsem začala pravidelně běhat a o pár let později dokonce zaběhla půlmaraton. Nikdy by mě nenapadlo, že něco takového dokážu. Ale s vytrvalostí s poctivou dřinou, je možné skutečně všechno,“ uzavírá Kim.
