Přežíračka či nebezpečný sport? Chestnut sní kvantum jídla. Jak trénuje?

V roce 2005 Joey poprvé proniknul do světa soutěžních jedlíků. Tehdy se ještě jako student University v San Jose State University zúčastnil klání v pojídání smaženého chřestu. Za 11,5 minuty do sebe zvládl naládovat téměř tři kila této americké pochoutky a soutěž vyhrál. Ve stejném roce se také poprvé kvalifikoval na legendární soutěž pojídačů hotdogů Nathan's Hot Dog Eating Contest, kde zvládl sníst úctyhodných 32 kousků.

V roce 2011 si byl schopný díky pojídání všeho možného vydělat natolik, že dal výpověď ve svém zaměstnání a odstartoval tak svou kariéru profesionálního jedlíka. V současné době má Joey na svém kontě již 52 rekordů. Dokázal například během osmi minut sníst 141 natvrdo uvařených vajec, za deset minut do sebe naládoval 47 sýrových sendvičů nebo v něm za půl hodiny zmizelo 182 kuřecích křídel.

Ovšem za svůj největší úspěch po právu považuje loňský triumf na soutěži Nathan's Hot Dog Eating Contest, která se koná každoročně v nejznámější restauraci sítě rychlého občerstvení Nathan's Famous ve státu New York. Během deseti minut tu do sebe nasoukal neuvěřitelných 74 hotdogů, čímž stanovil nový světový rekord. Vezmeme-li v úvahu, že první rok, kdy se této soutěže účastnil dokázal sníst pouhých 32 kousků, nezbývá než ocenit obrovský pokrok a poctivý trénink.

Drsné tréninky i životu nebezpečná rizika

Trénování jedlíků pochopitelně probíhá jinak, než v jiných sportovních odvětvích. Jejich cílem je roztáhnout svůj žaludek tak, aby byl schopen pojmout co nejvíce jídla. Pro začátek proto pijí velké množství tekutiny a tím se připravují na nálož pevné stravy. Ti nejlepší jsou dokonce schopni už za tři minuty vypít téměř deset litrů čokoládového mléka.

Kromě žaludku trénují jedlíci také svá hrdla. Při soutěži je totiž důležité spolknout co nejvíce potravy naráz, aniž by se člověk udusil. Překvapivě i tato dovednost se dá trénovat. Začátečníci nejprve do úst nasají maximum vody a poté se ji pokouší naráz spolknout. Jakmile si tělo zvykne na vodu, přecházejí na řadu měkčí jídla. Konečnou metou je pak pevná strava, jako jsou například párky v rohlíku. Ty se účastníci soutěží snaží polykat po co největších kusech, jelikož žvýkání výrazně zpomaluje jejich časy.

Ovšem právě hltání nedostatečně rozmělněné potravy dělá z těchto soutěží opravdu nebezpečný sport. Případy, kdy se některý z účastníků udusí jídlem nejsou rozhodně ojedinělé. Život si klání jedlíků vyžádalo naposledy letos v srpnu, kdy se jednačtyřicetiletý muž zadusil v amatérské soutěži v pojídání tacos.

Sport nebo nechutné obžerství?

Špinavé ruce, jídlo odpadávající od úst i zvracení. Tyto souboje rozhodně nenabízí estetický zážitek. Přesto se obzvláště v Americe těší velké oblibě a účastníci jsou za své výkony řádně finančně odměněni.

Web Celebrity Net Worth odhadl čistou hodnotu jmění Joeyho Chestnuta v roce 2019 na 900 000 dolarů. Tato stránka také uvádí, že nejlepší konkurenční jedlíci si mohou ročně díky výhrám a sponzorství snadno přijít až 500 000 dolarů ročně. Joey má navíc i vlastní značku hořčic a omáček, což do jeho rozpočtu přináší další nemalé výdělky.

I když řada Američanů se zájmem přihlížejí soutěžím, kde je cílem účastníků přemoci své instinkty, najde se i početná skupina těch, kteří je považují za nechutné obžerství. Mezi odpůrce těchto bizarních soutěží patří například také sportovní novinář Peter King, který v reakci na dokumentární video sportovní stanice ESPN o hotdogových závodech, napsal na svůj Twitterový účet: "Jen škoda, že pětina dětí v Americe chodí spát hladová. Zdůrazňování obžerství a považování někoho, kdo se nezřízeně přejídá, za sportovce je opravdu nechutné.“

Ať už je podle vás tento „sport“ odporný nebo patříte do skupiny jeho obdivovatelů, nelze účastníkům těchto soutěží upřít zapálenost, píli a odhodlání. Jedlíci jsou hnáni motivem, který hraje roli například i při výkonech Usaina Bolta nebo Michaela Phelpse. Chtějí posouvat lidské hranice a dosahovat met, které byly pro lidstvo považovány za nemožné.