Když třásl rukou dlouhánům právě draftovaným do NBA, vypadal v jejich přítomnosti tak malý. V zákulisí basketbalové ligy ale nebylo větší i obávanější postavy než Davida Sterna, právníka, vizionáře i tyrana. Za třicet let v roli komisionáře změnil tvrdou rukou ligu jednou pro vždy, vybudoval výnosnou globální atrakci a stal se legendou. O jeho významu svědčí zástupy hvězd, které nyní vzdávají hold funkcionáři, jenž zemřel v 77 letech po prodělaném krvácení do mozku.
Jaká byla NBA před nástupem Davida Sterna, toho sotva metr sedmdesát vysokého chlapíka s brýlemi a pantátovským bříškem, který nikdy basketbal závodně nehrál? Na hraně bankrotu…
Sedmnáct ze třiadvaceti týmů ligy prodělávalo, o hráčích se hojně mluvilo v souvislosti s užíváním drog, manažeři spolu vedli války. Konflikt byl všudypřítomný a televizní pokrytí ve srovnání s dneškem směšné. Vždyť ještě v roce 1980 běželo finále NBA na televizních obrazovkách v USA ze záznamu od 23.30. To poslední se vysílalo živě v 215 zemích a 50 světových jazycích.
„Když jsem nastoupil do úřadu, řešil jsem den po dni jednu krizi za druhou,“ vzpomíná Stern, jenž byl zvolen čtvrtým komisionářem NBA v historii a nástupcem Larryho O´Briena 1. února 1984 a ve funkci vydržel symbolicky do stejného data roku 2014. Nutno podotknout, že byl i ve správný čas na správném místě. Pár měsíců po Sternově nástupu přišly při draftu do NBA takové legendy jako Michael Jordan, Hakeem Olajuwon, Charles Barkley či John Stockton.
Neoficiálním datem renesance NBA se stal pak čtvrtý zápas finálové série v roce 1984. Výhra Celtics 129:125 v prodloužení nad Lakers byla prvním utkáním play off po šesti letech, jež bylo vysíláno v televizním primetimu. Rivalita Magic Johnson – Larry Bird zažehla plamen, který později do závratného žáru rozfoukal Michael Jordan. Nová krev, nové příběhy, nové napětí. To byla hybná síla na cestě za prosperitou.
Stern, jehož první prací bylo obsluhování v rodinném lahůdkářství v New Jersey, především NBA dokázal skvěle prodat. Hlavně díky němu má dnes liga úplně jinou tvář. Pod jeho vedením se zvýšil počet týmů z 23 na 30, zisky ligy vzrostly víc než desetinásobně, kluby byly donuceny postavit nové haly či zásadně zrekonstruovat staré, průměrný plat hráčů se vyšplhal z 330 000 dolarů na dnešních 7,7 milionu. A basketbaloví profesionálové pravidelně od roku 1992 nastupují na olympijských hrách.
Ze své kanceláře na Manhattanu s výhledem na Central Park řídil ligu prý téměř despoticky. Mnozí mu vyčítali aroganci a striktnost, nakonec i jeho příjmení v překladu znamená vážný, přísný, strohý, krutý. Stern byl tvrdý vyjednavač, ne nebral jako odpověď. Nespočetkrát zvýšil hlas, křičel na majitele i hvězdné basketbalisty. Když lize v roce 2011 hrozila další stávka, vtrhnul při All Star víkendu do šatny hráčů a nebral si servítky.
„Vím, kde se v NBA pohřbívají těla, řadu z nich jsem tam poslal sám,“ šokoval přítomné muž, jenž se příliš neobtěžoval zakrývat, že protěžuje týmy z největších trhů a ty neposlušné dokáže klepnout přes prsty. Třeba nasazením neoblíbených rozhodčích na zápas play off.
Účel však světil prostředky. Ačkoliv o Sternových praktikách šlo diskutovat, o výsledcích nikoliv. Byl skutečným vizionářem, skvělým obchodníkem a téměř vždy nejchytřejším mužem v místnosti. Jeho vášní byly nové technologie i mezinárodní expanze. Už v roce 1989 byl ochotný čekat v Pekingu čtyři hodiny, než se mu dostalo přijetí u šéfů čínské národní televize CCTV. Nabídl jim zdarma práva na ligové přenosy a zasekl háček, na němž naposledy liga vylovila pětiletý kontrakt za 1,5 miliardy dolarů.
Zavedl testy na drogy, do praxe uvedl platové stropy, dress code, zasadil se o vznik ženské WNBA. „Minority a ženy vstupovaly do prominentních pozic ve větším počtu a častěji než v jiných profesionálních ligách,“ popsala také jeho vládu ESPN. Když Magic Johnson oznámil, že je nakažený virem HIV, začala liga ve velkém šířit osvětu o AIDS. Nejen tvrdý, ale také vlídný a velkorysý dokázal být ke svým zaměstnancům.
Jako na nejlepšího funkcionáře na světě na Sterna zavzpomínal také Michael Jordan. „Jeho vize a vůdcovství mi poskytly globální scénu, které mi umožnila uspět. Bez něj bych nebyl tím, čím jsem se stal… Díky, Davide.“
