Romana Barboříková
21. července 2019 • 19:30

Doufal jsem v boj o vítězství, řekl Roman Kreuziger. Šéf ho chválil.

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Spor o Kováče: kouč budoucnosti a opravdová trefa, nebo jen bublina?
Dresy repre? Neurazí, ale žádná sláva. Konečně zajímavé nápady, ale sráží je…
VŠECHNA VIDEA ZDE

PŘÍMO Z FRANCIE | U týmového autobusu na něj čekal šéf stáje Dimension Data Doug Ryder s úsměvem od ucha k uchu. „Neuvěřitelné! Je to největší dříč, jakého znám,“ chválil českého závodníka Romana Kreuzigera. Ten se v nedělní poslední, o to však náročnější pyrenejské etapě dlouho držel v početnějším úniku a díky 17. místu se v celkovém pořadí posunul na 14. příčku se ztrátou 11:04 minuty na lídra Tour de France.



Váš šéf vás chválil, že nezná takového pracanta, jako jste vy. Jak jste to v nedělní etapě viděl?
„Určitě to potěší. Když už jsem byl v takovém úniku, doufal jsem nejen v to, že bych se mohl posouvat v celkovém pořadí, ale že bych mohl bojovat i o etapové vítězství. I když jsem věděl, že jsem utratil hodně energie už v sobotu, hrábnul jsem si. Teď jsem tam z pořadí byl já, Dan Martin, Guillome Martin, Bauek Molema, lidi začali odpadat, takže je vidět, že energie už tam není tolik ani u druhých. Chce to být konzistentní den ode dne. Určitě byla výhoda, že jsem měl náskok. A myslím, že už jsem měl trošku krizi, když mě dojela skupina Thibauta Pinota a pak i Geraint Thomas. Ale v závěru jsem se zase trochu chytnul a byl jsem schopný jet, neztratil jsem až tak moc.

Mrzí vás proto, že jste se neudržel víc vepředu?
„Je to škoda. Ale síly byly takové, jaké byly. Bylo dobré, že jsem tam měl v jednu chvíli kolem sebe Naira Quintanu, který měl taky docela zájem jet. A tím, že nás ty skupiny předjížděly, měli jsme je pořád na dohled, což bylo docela důležité.“

Bylo těžké dostat se do úniku? Co se týče poziční jízdy, patříte k nejlepším. Hlídal jste si to?
„V jednu chvíli mi to ujelo. Byla tam opravdu velká skupina, nějakých 25 lidí, kde jsme nikoho neměli a Edie Boason Hagen udělal supr práci, kdy to podržel, stáhnul to na nějakých 100 metrů a já jsem tam pak doskočil. Sice jsem tam přitáhl všechny, sjelo se to, ale závod začal nanovo a pak už jsem byl víc vepředu. Věděl jsem, že když to pojede, tak že to budu moct o něco víc ohlídat.“

Věřil jste před etapou, že s téměř desíti minutami ztráty vás už do úniku pustí?
„Když jsem viděl po startu, že do úniku, když tam bylo 20 lidí, skákal i Julian Allaphilippe a Alejandro Valverde, říkal jsem si, že s deseti minutami asi nebude problém tam skočit.“

Co říkáte na výkon Simona Yatese, ještě loni vašeho týmového kolegy?
„Simon je čerstvý, povedlo se mu vyhrát etapu a klobouk dolů před ním. Po Giru přijet na Tour a vyhrát dvě etapy. Myslím, že v Mitcheltonu jsou trochu zklamaní, že Adamovi to nejde, ale to, co předvádí Simon, to opravdu smekám, závodí chytře.“

Byla to v neděli největší dřina z celé dosavadní Tour?
(úsměv) „Myslím, že za poslední čtyři dny je otázka, kterou z nich vyhodnotit jako nejtěžší. Tato byla určitě nejnáročnější proto, že byla dlouhá, závodilo se opravdu od začátku a nebyla tam chvilku odpočinku. Byla hodně nervózní a my jsme odjeli až na první horské prémii někdy na šedesátém kilometru. Pak jsme to museli ještě chvíli podržet, než se trochu zvolnilo v úniku, kde nás bylo asi 35. To nebylo úplně jednoduché, protože jsme si hodně nastupovali, dělilo se to. Takže to nebyla úplně příjemná jízda.“

Zmáčknul jste se víc i díky tomu, že je v pondělí volný den?
„To určitě. Každý věděl, že má v pondělí volno a že v úterý může být větrná, ale poměrně rovinatá etapa. Takže to všichni brali, jako by byl teď konec. Vždycky je to rozdělené na tři části: rovinatá, pyrenejská a pak alpská. Takže teď bylo důležité zakončit takhle Pyreneje a v pondělí bude potřeba si dobře odpočinout.“

Vstoupit do diskuse
0
Aktuální události
Články odjinud


Články odjinud