Při nedělním testování jsem od sestřiček dostal v hale čokoládu. Byly Velikonoce, lidi měli volno, nějaké bary a restaurace jsou otevřené, když jsme se vrátili ze zápasu, bylo to znát. Prohráli jsme s Nashvillem. Ze začátku byli mimo play off. Mluvilo se o trejdech, že to obmění. Najednou jsou tam, žádné výměny asi nebudou a možná ještě posílí. Chytili formu, na druhou stranu od nás to v poslední době nebylo úplně ono. Zespodu se tlačí Dallas, ale za současného herního systému si to v divizi můžeme rozdat na férovku. Do konce zbývá patnáct zápasů. Věřím, že play off uděláme.
Každý den otázka zní, s kým budu v sestavě. V centru se to pořád mění, hrál jsem s Davidem Kämpfem, teď se to zase střídá. Naopak s Brandonem Hagelem hraju docela dlouho. Sedli jsme si hned. On je trošku můj opak. Rychlý, hodně bruslí, v tom je jeho síla. Vybojuje spoustu kotoučů a snaží se mě najít, já zase vím, že jsem přece jen lepší střelec než nahrávač a hledám si pozici, abych byl připravený pálit.
Sedli jsme si, i když třeba s Honzou Kovářem kdysi v Plzni se to nedá srovnat. Kovárna byl pan Centr, v NHL zase Toews, jeden z nejlepších v lize. Od toho se všechno odvíjelo. Když to střední útočník dokáže rozvést, dostane puk doprostředka a pak to rozhazuje do stran, hrozně to pomůže.
Teď jsme spíš jako lajna napadali, žádná moc krása tam nebyla. Spíš šlo o to získat v rohu puk a dostat se rychle do šance. Fungovalo nám to, jakmile se
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
Už mám předplatné.
Přihlásit se
