Přestože venku panovalo typické letní počasí, možná jste několikrát pocítili lehké mrazení v zádech. A zcela po právu, neboť něco takového tu už dlouho nebylo. O služby nyní třiadvacetiletého českého útočníka Patrika Schicka se před dvěma lety ucházely velkokluby napříč celou Evropou, a přestože měl zprvu ze Sampdorie Janov nakročeno do turínského Juventusu, přestupový příběh plný neočekávaných zvratů ho dovedl do AS Řím. Jeho bilance v novém působišti však zdaleka nenaplňuje očekávání, která do něj byla vkládána. Co na jeho výkony říkají čísla pod povrchem?
Byl to tehdy obrovský obchod. Dohodnutá částka za Schicka mezi Sampdorií a AS Řím se i s případnými bonusy vyšplhala na závratných 42 milionů eur, v přepočtu 1,1 miliardy korun, čímž byla stvrzena druhá nejdražší akvizice českého hráče v historii. Primát stále drží osmnáct let starý přesun Pavla Nedvěda z Lazia do Juventusu, který vyšel přibližně na 1,6 miliardy.
Schick dorazil do Věčného města s gloriolou střelce. Během své kariéry dosáhl v dresu mládežnických reprezentačních výběrů na 25 branek v 38 utkáních a pětkrát se již stihl trefit také v průběhu šestnácti startů za seniorský výběr. Hned ve své první sezóně v Sampdorii, a zároveň té poslední před stěhováním do hlavního města, zaznamenal v průběhu 1504 odehraných minut výživnou porci 11 gólů a 5 asistencí. Bilance v AS je nepoměrně horší. Během prvních dvou sezon zde nastoupil do 56 zápasů, v nichž si připsal pouze 8 branek a přidal 3 nahrávky. Takže?
S přesunem na křídlo se pral statečně
Předně je třeba zdůraznit, že ačkoliv počet Schickových startů napovídá velkému hernímu vytížení, ve skutečnosti během dvou ligových sezon nastoupil k 984, respektive 1287 minutám hry, přičemž jako člen základní sestavy na hřiště vyběhl pouze v 35 % případů. Na vině jsou kromě jiného zdravotní problémy, s nimiž poprvé bojoval ihned po svém příchodu.
Pokud ale nastoupil, zpravidla si vedl velice slušně. A to i přesto, že jako typický hrotový útočník dostával na svém nejsilnějším postu jen minimum příležitostí. Neotřesitelnou pozici klasické devítky drží pevně ve svých rukou klubová ikona Edin Džeko , a český reprezentant se tak musel spokojit s místem na křídle.
I z něj však ukazoval, jak talentovaným hráčem je. Během sezony 2017/2018 kupříkladu zaznamenal v soupeřově šestnáctce v průměru 10,4 doteků s míčem, což byl stejný počet, na jaký dosáhl právě Džeko. Společně se dělili o čtvrtou příčku v rámci celé Serie A – lepší už byli v této činnosti pouze Andreas Cornelius, Andrea Petagna a Nikola Kalinič.
Nezklamal navíc ani ve statistice očekávaných gólů. Tedy té, která je pro ofenzivního hráče tou klíčovou. Jeho 0,36 xG za 90 minut hry je na křídelníka mimořádný výkon a jasně prokazuje, že se při zakončení umí dostávat do nebezpečných pozic. Stejně jako Džeko, jehož 0,65 xG bylo nejlepším výkonem ligy. Na jeho dosažení měl ale veskrze ideální podmínky. O Schickovi se to samé říci rozhodně nedalo.
Stačí jen vytrvat
V právě skončené sezoně už český fotbalista častěji nastupoval jako náhrada za svého zkušenějšího kolegu a své xG nepatrně vylepšil na současných 0,41. Džekův výběr místa v šestnáctce byl i nadále příkladný – i ve svých 33 letech se stále drží těsně nad hranicí 0,6 xG. Podle matematických modelů měl Schick za dobu svého působení v AS Řím jen v Serii A zatížit konta svých soupeřů 9 brankami a 4 asistencemi (reálně to bylo 5+0), což není vzhledem k jeho malému hernímu vytížení vůbec špatné.
Sluší se znovu zdůraznit, že i ve fotbale hraje zásadní roli faktor štěstí, který se smazává s narůstajícím počtem odehraných minut. V Schickově případě je vzorek stále tak malý, že nevypovídá o skutečném stavu věcí, a ta samá situace může panovat i v případě, pokud se mu nevydaří další sezona. Čtvrtá v řadě při dostatečném vzorku už by otevřela možnost, že se jedná o hráče, který nedisponuje dostatečnou kvalitou v zakončení. Zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by toto tvrzení mělo být pravdivé.
V porovnání se Schickem v Sampdorii se ten současný zlepšil v četnosti střelby, počtu doteků ve vápně, očekávaných brankách, soubojích tělo na tělo i ve vzduchu a navíc ztrácí méně míčů. Za Džekem sice stále zaostává zejména ve hře hlavou a úspěšnosti soubojů, avšak vrchol své fyzické výkonnosti má ve svém věku stále teprve před sebou. Viditelné zhoršení přišlo pouze v počtu a úspěšnosti driblinku. Následek sníženého sebevědomí?
Možná. My novináři a experti bychom ale měli být jednomu z našich nejlepších hráčů současnosti oporou. Jeho schopnosti ze sezony na sezonu nevymizely a v budoucnu by se měl opět stát důležitou postavou svého týmu. Ať už to bude v dresu Říma nebo na jiné prestižní fotbalové adrese.
Související články
