Chomutovská potíž: Extraligu nejde hrát jako Fantasy
Rostoucí ambice, klesající úspěšnost. Chomutovští Piráti, kteří svou premiérovou extraligovou sezonu letos na jaře zakončili bez potíží zvládnutou baráží, přes léto nakupovali, co se dalo, a chtěli výš. První reprezentační pauzu ale končí na posledním místě. A co teď s tím…
Pro vás fanoušky je to zábava, parádní vtáhnutí do extraligového dění. Hrát Fantasy na našem webu nutí sledovat aktuální výkonnost hráčů, přemýšlet, kam s kterým borcem, dovoluje nakupovat a prodávat, jak je libo. Navíc nemáte co ztratit, můžete jen získat.
Potíž je, když stejně přistupuje ke své soupisce vedení skutečného klubu.
V Chomutově ještě za časů první ligy poznali, že nejde jen slepě brát, co je zrovna k mání (a když to náhodou stojí nějakou tu kačku, tak holt sáhneme hlouběji do kapsy). Když pak vetkli týmu alespoň rámcovou tvář, proklouzli mezi elitu, kam svým zázemím patřili.
Po jedné turbulentní, nikoliv však hrozivé sezoně do toho teď na severu Čech šlápli pěkně ve starém stylu, po vzoru Fantasy nabrali přes léto, co se dalo. Nejlépe ty dražší varianty.
Jenže v reálném světě ještě víc platí, že nejvyšší cena automaticky nezaručí nejvyšší výkon. Nakoupit borce z KHL (Bartečko, Svoboda), kanonýra mistrovského celku (Balej) či rakouského veterána (Lakos, který už se rychle pakoval) není tak těžké, když je máte čím zaplatit. Ani jeden z nich není špatný hokejista, v žádném případě.
Jenže ve skutečném mužstvu je taky třeba rozmyslet, co přesně od daných hráčů budete chtít, jak je poskládáte dohromady. A taky musíte vyřešit všechny pozice, ne jako ve Fantasy naložit většinu rozpočtu jen do drtivého útoku…
Tohle všechno je potíž sportovního vedení, právě tady je třeba se ptát Jiřího Čelanského, víc než na pokyny ze střídačky. Trenér a zároveň sportovní manažer kádr vytvořil. I když je otázka, nakolik měl při výběru posil možnost dát jen na svůj názor a nakolik se angažoval Milan Kašpárek, muž s neurčitou funkcí asistenta generálního manažera, který za nic nezodpovídá, ale přitom může zasahovat do všeho a je schopný v klubu přežít jakékoliv otřesy.
Čelanský jako kouč sice mezi hráči obecně nemá úplně nejlepší pověst, nicméně ta zápasy nevyhrává. Bývalý kolega Vladimíra Růžičky už prokázal, že umí vymačkat ze svých týmů netušené věci, hokeji rozumí. Nebojí se dát šanci mladým, a když jeho svěřenci plnili, co měli, dokázali zvalchovat i Spartu a odehrát pár kvalitních utkání, byť třeba bez bodů…
V Chomutově funguje spousta věcí velmi dobře. Perfektním marketingem a prací s fanoušky počínaje, promyšleným systémem záložních týmů v nižších soutěžích konče. Pokud teď platí, že Piráti ponechávají Čelanského dál ve hře, je to známka, že se přece jen lepší i v tomhle ohledu. Že od chování virtuálního manažera se posunuli směrem k zacházení se skutečným organismem lidských bytostí. Další překotné změny by mužstvo možná na chvíli probudily, ale do budoucna by nevyřešily vůbec nic.
Jen ať současná parta ukáže, že i ve Fantasy jde být dobrý.
