Klikaři z Liberce? Ne, devět zápasů bez prohry není náhoda
Možná i vy po zápasech Liberce v Evropské lize kroutíte hlavou a myslíte na to, jaké že to mají Severočeši štěstí. „Zase měli z prdele kliku,“ často slýchávám. Schválně, říkali jste si to i včera, kdy severočeský tým zaskočil Sevillu na jejím hřišti a s favority remizoval 1:1 a přiblížil se k postupu do jarní části, když Kováč a spol. vystřelili všehovšudy jen dvakrát na branku?
Ano, Slovan měl pořádnou kliku v Terstu proti Udine v play off, kdy při nich opravdu stáli všichni svatí. Kdyby tam Češi v srpnu prohráli 2:6, nemohli by se vůbec divit. Vyhráli však 3:1. Právě tento neuvěřitelný duel Liberec obalil nálepkou „klikařů“.
Jenže i pochybovači už musí přiznat, že Slovan má prostě především silný tým. Protože v Evropské lize neprohrál už devět zápasů v řadě, což se během jedné sezony podařilo za posledních padesát let českému týmu v evropských pohárech jen jednou. Slavii v sezoně 1995/1996, kdy došla až do semifinále tehdejšího Poháru UEFA.
Teď její rekord tým od Nisy vyrovnal. A ještě není konec. Devět zápasů bez prohry už vážně není náhoda. Ani štěstí. To je stejné jako brát za nahodilou věc, že každé ráno vychází slunce...
Kouzlo Liberce spočívá především v dobře poskládaném týmu s výtečným trenérem. Obranu řídí skvělý Radoslav Kováč. Vedle září Renato Kelič. Jako prozíravý tah se ukazuje angažování defenzivního záložníka Isaaka Sackeye, který je už nyní v hledáčku zahraničních klubů.
Pak David Pavelka, jehož včerejší gól bude ozdobou v celé sezoně Evropské ligy. V útoku do úmoru dře Michael Rabušic. A vše zkušeně diriguje z lavičky kouč Jaroslav Šilhavý, který svůj cit pro hru ukázal i včera, kdy vystřídal nevýrazného Sergeje Rybalku za Vladimíra Coufala, Martin Frýdek se posunul z pravé obrany do středu a za chvíli po skvělém sólu vyrovnal David Pavelka...
Tohle není náhoda. To je um. Štěstí k úspěchu potřebujete, ale v případě Kováče a spol. to rozhodně není hlavní faktor.
