Do začátku přestupního termínu zbývá ještě víc než měsíc, nicméně už teď je jasné, že nejtěžší váhy na hráčském trhu, tedy Plzeň, Sparta a Jablonec, budou mít tentokrát víc než zdatnou konkurenci. Se Slavií, která má v zádech miliony jedenáctého nejbohatšího Čecha Jiřího Šimáněho a čínské společnosti CEFC, se po několika hubených letech zase musí počítat.
Nové vedení červenobílého klubu zatím našlapuje opatrně a dává si úzkostlivě záležet na tom, aby nebudilo dojem, že bude utrácet hlava nehlava. To je určitě moudrý postup, protože parazité, kteří chtějí znovusolventní Slavii pumpnout, se kolem Edenu už rojí jako taxikáři kolem letiště.
Na druhou stranu je už načase sobě (i natěšeným fanouškům) přiznat, že pokud chce tradiční značka českého fotbalu skutečně svůj kádr vylepšit, bude to stát hodně peněz, protože kvalitu je zkrátka potřeba zaplatit. Ať už ve formě odstupného bývalému klubu, nebo přímo hráči, byť třeba přichází po skončení smlouvy zdarma. Tím spíš si totiž nechá svůj podpis pod kontrakt pořádně zaplatit.
Výhodou Slavie je, že její zachránce a nový první muž fotbal hrál a pohyboval se v něm celý svůj život. Uhlazený byznysmen Šimáně má miliony i moc a zároveň fotbalu rozumí, což je vzácná kombinace.
A pro Slavii příslib, že by to tentokrát mohlo dopadnout lépe než na začátku devadesátých let minulého století po nástupu Borise Korbela.
Související články
