Až do konce května nemohla Kateřina Siniaková v sezoně 2019, v níž od sebe tolik čekala, vyhrát alespoň tři zápasy za sebou. Na šesti turnajích skončila už v prvním kole a spadla z obláčku euforie, na kterém finišovala loňskou sezonu. Tehdy vzala útokem podzimní Čínu, uhrála čtvrtfinále na monstr akcích v Pekingu a Wu-Chanu, aby následně dvěma body v O2 Areně rozhodla fedcupový boj o titul s USA.
Jenže nový rok přinesl novou situaci – obludné výsledkové tápání. Na turnaji v Praze dostala výprask 6:1, 6:2 od Barbory Strýcové a pak se dozvěděla, že jí trenér utíká za lepším. Uprostřed sezony od ní Brit Iain Hughes odešel k osmnáctileté talentované Rusce Anastasii Potapovové.
„Pořád jsem mladá, jsou horší věci,“nehroutila se při herní krizi. Věděla, že jedině udržení pozitivní mysli, poctivá práce a víra, že se vše obrátí, ji z ní může vyvést. „Toho se snažím držet, pořád makám na stop procent,“ hlásila ve Stromovce hráčka, co se na kurtu dokáže chovat jako McEnroe, mimo něj je ale tišší povahy a nebýt výrazných blonďatých loken, možná byste si jí ani nevšimli.
Střih… Po měsíci je třiadvacetiletá slečna na vrcholu světa. Na Roland Garros poprvé v životě skolila světovou jedničku, premiérově v kariéře prošla do grandslamového osmifinále. Zdolala metu, na níž čekala pět let, co na turnajích velké čtyřky nastupuje. Teď, z ničeho nic, když se předchozí měsíce brodila nezdary.
Ač se Ósakaová pod svůj krach podepsala žalostným výkonem, česká tenistka zahrála chytře, nerozklepala se jí kolena před velkým jménem na velkém stadionu. Ostatně i ona tahle místa zná z bitev v deblu, jehož žebříčku vládne.
Bleskurychlé nohy, ruská bojovnost, nejvyšší ambice. Tenhle mix se snoubí v Kateřině, jejímž cílem je stát se světovou jedničkou i ve dvouhře. „Hru na to, abych se jednou stala jedničkou i v singlu, podle mě mám. Samozřejmě mě čeká ještě velká spousta práce, ale vážně věřím tomu, že když vydržím a budu pracovat co nejtvrději, může se mi tenhle sen splnit. Záleží jen na mně, jak s tím naložím,“ řekla mi loni na podzim.
Těžko říct, zda si tenhle cíl někdy splní, na pár dalších dní si tak po skalpu Ósakaové alespoň může připadat. Zaslouženě. Minimálně zdravý přístup ke sportu a neumdlévající pracovní nasazení, na jedničku skutečně má.
Témata:
blog, Jan Jaroch, Roland Garros, French Open, sport, Kateřina Siniaková, Naomi Ósakaová, tenis, Sport na Heureka.cz
Související články
