Saty a Bulls? Žádný strach, konec by mohl být výhrou
Tomáš Satoranský a Chicago Bulls, tenhle svazek je v tuhle chvíli hodně křehký. Tipnul bych si, že je 70 na 30, že v příští sezoně už nebude oblékat uniformu s býkem ve znaku. A vlastně by to bylo dobře.
Proč? Satoranskému bude koncem října 30 let, pokud se ocitne na trhu s volnými hráči, nebude dávat smysl pro kluby v přestavbě, aby po něm sáhly. Pravděpodobnější je, že si ho vyhlédne silný tým, který hodlá vyhrávat právě teď a hledá užitečné díly do vítězné skládačky. Konečně by mohla jasně vykrystalizovat role českého borce v NBA. V mých očích je vynikajícím náhradním rozehrávačem pro velmi silný tým, klidně aspiranta na titul. Někdo, kdo dá kouči dobrých 15 minut na zápas a je využitelný jak na jedničce, tak v případě potřeby i na jiných pozicích.
I pro českého borce by šlo o dobrý impulz. Ti, co Satyho znají opravdu dobře, vyzdvihují jako jednu z jeho nejdůležitějších vlastností ohromnou soutěživost. Je něco úplně jiného hrát o titul, nebo třít bídu s nouzí u dna tabulky, tak jak tomu bylo poslední tři sezony. 32:50, 22:43, 31:41. To jsou zápasová skóre Washingtonu respektive Chicaga v posledních třech Satoranského sezonách. Tři roky bez play off, to musí být chtě nechtě ubíjející. Zvlášť pro takovou povahu, jakou má Saty.
V play off NBA, které startuje zítra, si český basketbalista zahrál jen první dva roky ve Washingtonu a nebyla to žádná slast. V tom prvním ho trenér Scott Brooks úplně odstřelil. Ačkoliv Saty do play off významně pomohl, během něj byl kluk z Flóry uvězněný na lavičce a před ním hrál Ty Lawson, jehož Wizards přivedli krátce před vyřazovacími boji z Číny. Podruhé to nebylo o moc slavnější. Satoranský zatím odehrál v kariéře play off 16 utkání s průměrem 6 minut a 0,9 bodu za zápas. Tristní…
Moc bych mu přál, aby našel pevné místo v silném týmu, s nímž si užije ten nejzábavnější basket roku, při kterém jde už o titul. Není to žádné sci-fi. Už před letošní uzávěrkou přestupů se spekulovalo o zájmu LA Clippers, velkoklubu s nejvyššími ambicemi. Za pět let v lize si udělal český borec jméno, a i když se na něj nebude stát asi fronta, může být důležitým dílkem do skládačky celku, jenž míří vysoko.
Ačkoliv je změna klubu a zázemí vždy nepohodlná, v tomhle případě se není čeho bát. Naopak!
