Video se připravuje ...
KOMENTÁŘ JANA JAROCHA | Pokud Karolína Plíšková někdy vyhraje grandslamový titul, bude to pořádný zápis. V den wimbledonského finále jí bylo 29 let a 111 dnů. Jen čtyři starší tenistky zvládly v profesionální éře získat první grandslam později.
Tahle čísla ale nemusí vypadat tak hrozivě. V dnešním tenise je dlouhověkost téměř normou a KP stále ještě nebylo ani třicet. Wimbledon 2021 jí může sloužit jako životadárný důkaz, že v sobě stále má něco výjimečného.
Finále s Ashleigh Bartyovou bylo vlastně mikrokosmem kariéry Plíškové. Prohrávala 3:6, 1:3, aniž by hnula brvou, pořád šlapala a věřila. Jela si to svoje a nakonec málem vyhodila světovou jedničku ze sedla, jakkoliv se to zdálo už nepravděpodobné.
Takhle si šlape svou cestou celou kariéru. Nikdy to nevzdávat, makat a dávat si šance. Tahle flegmatička vás neohromí ohňostrojem emocí, uvnitř má však motor jako nejlepší časovkáři z Tour de France. A tenisová kariéra není spurt na Champs Elyssées, ale vyčerpávající štreka přes Alpy a Pyreneje. Plíšková má talent na práci, tenisem je posedlá, díky své povaze se nedá jen tak odradit.
Tyhle vlastnosti slibují, že se zase do velkého zápasu třeba vrátí. Wimbledonským pochodem snad odhodila deku, která na ni během pandemie padla.
Oslavit finále, sklopit hlavu a zase dál makat. Nepochybuji, že přesně tohle udělá. A za rohem je olympiáda, US Open, snad mnohé další roky na okruhu.
Témata:
blog, komentář, Jan Jaroch, sport, komentář Jana Jarocha, Olympijské hry, tenis, Tour de France, finále, Alpy, US Open, Karolína Plíšková, Ashleigh Bartyová, kariéra, Tenis na Heureka.cz
Související články
