Jiří, uber na sebemrskačství. Lehečka je klasa hráč, Češi budují top tým
Není to tak dávno, co daviscupový kapitán Jaroslav Navrátil věštil svému tehdy ještě bezejmennému týmu, že se jednou může dostat až do finálového mače o salátovou mísu. Asi ani on sám netušil, jak brzy se mohla jeho prorocká slova naplnit. O to víc štípe fakt, že Jiří Lehečka ve středu nedopodával zápas proti Alexi De Minaurovi a neposlal české barvy přes Australany mezi nejlepší čtyřku. Tam by se tahle parta, nejmladší z osmi výběrů v Málaze, rozhodně nezastavila. Přes Finsko by se šlo do finále...
Ne že by byl Davis Cup věrným obrazem síly jednotlivých národů, na sklonku sezony je to hlavně nepředvídatelný turnaj unavených a zraněných, i tak o lecčems vypovídá. Třeba o tom, že obě hlavní české postavy současnosti, Lehečka (22 let) i Tomáš Macháč (23), umí tuhle soutěž hrát a zpravidla v ní přijdou s lepšími výkony než na turnajích.
Krásně je vidět, jak se ve svém stále ještě junáckém věku rychle lepší. Páteří daviscupového týmu už jsou ti dva tři roky. Český tým za tu dobu posunuli z hrany šestnáctičlenné elity, jež měří síly ve finálovém turnaji DC, na rovnoprávného člena téhle společnosti, snad i černého koně příštích ročníků.
Ano, pokud se v dalších letech bude při vyvrcholení Davis Cupu chybět, půjde už jednoznačně o neúspěch.
Ranař Lehečka by měl v příštích letech útočit na top 20 žebříčku a ještě víc
