Tenisovou story víkendu byl samozřejmě Davis Cup a osmnáctiletý Jonáš Forejtek. Udělat při premiéře dva body, byť to bylo v Bosně, to už ukazuje na velkou psychickou odolnost. Moc se mi líbil, ovšem musíme být trpěliví. Je dobrá postava, ale fyzicky stále ještě střízlík. Mezi juniory je světový, jenže mezi muži takhle prorazit nemůže. Potřebuje nabrat svaly. Je to dost podobný problém jako u Marušky Bouzkové. Nebo se podívejte na často zraněné Muchovou a Vondroušovou. Atletický základ prostě musí být, fyzička je i prevencí proti zranění.
Tipuji, že tihle naši nadějní junioři jako Forejtek, Lehečka, Macháč nebo Svrčina budou potřebovat tak ještě tři čtyři roky, než se začnou prosazovat mezi dospělými. Do té doby nějak musíme překlenout tuhle emergency situaci, která vznikla nešťastným zdravotním stavem Tomáše Berdycha.
I tak je důležité, že se nyní v Bosně vyhrálo. Byť šance dostat se na finálový turnaj Davis Cupu do Madridu není v příštích letech moc aktuální, tihle kluci potřebují hrát takové velké zápasy a dostávat příležitosti. Další si tímhle dali.
Aby nebyli jen dorost, mají v týmu jako zkušeného Jirku Veselého, ale jeho kariéra je pro mě nepochopitelná. Pamatuji si, když byl první na světě