Když slávistický trenér Jindřich Trpišovský před vstupem svého týmu do ligy poznamenal, že jsou červenobílí dál než na jaře, nebyla to jen fráze. Červenobílí svou sílu hned na úvod v Olomouci plně demonstrovali, vyhráli 3:0 a ze tří hlavních adeptů na mistrovský titul si počínali nejpřesvědčivěji.
Co se Slavii na Hané povedlo? V první řadě efektivita, takhle produktivní na jaře Trpišovského soubor vždycky nebyl. Pak poctivá a precizní práce v defenzivě, díky níž dokázala eliminovat hlavní zbraně nebezpečné Olomouce.
Předvedl se Vladimír Coufal. Krajní obránce, který v létě přišel z Liberce, nastoupil jako jediný z nováčků v základní sestavě a vedl si výtečně. Jakmile mohl, podpořil ofenzivu, směrem dozadu byl bezchybný, byl mimořádně úspěšný v osobních soubojích. Navíc dal gól. Parádní výkon, kterým naznačil, že může být skvělým kaufem.
Celkově Slavia ukázala velkou mentální sílu. Po prvním vstřeleném gólu už člověk nenabyl pocit, že by mohli „sešívaní“ na Hané zakolísat. Ačkoliv Sigmu v žádném případě neválcovali, šli si pragmaticky za vítězstvím. Vše do sebe pro Slavii krásně zapadlo.
A pak je tu týmovost. V souvislosti s mistrovstvím světa možná až moc omílaná vlastnost, ale i na „sešívané“ v Olomouci seděla. Hráči se vydali, po závěrečném hvizdu místo radosti popadali únavou na zem. Šli na krev. Příkladný týmový duch.
Červenobílí předvedli na začátku sezony velmi dobrou připravenost. Teď musí formu potvrzovat dál. Předpoklady pro úspěch mají.