Jistě, je důležité, aby hráči v národním týmu prohlubovali svou součinnost, pilovali návyky a chování na hřišti. Na druhou stranu prostřídání sestavy (ne drastické) se na dnešní utkání se Severním Irskem může vyplatit. Směrem do blízké i vzdálenější budoucnosti.
Je ošidné sázet na jednu sestavu a ze zbylých hráčů udělat komparz. Kdykoliv se může někdo zranit, ztratit výkonnost, u někoho se může třeba dramaticky proměnit pozice v klubu. Proto si myslím, že je lepší mít v permanenci víc hráčů. Takových, kteří si herní schéma osahají alespoň v přípravném zápase, budou v reprezentaci rozehřátí a schopnější naskočit.
Není na místě sestavu, která slavně porazila Angličany, úplně rozstřelit. Ale několik změn nemusí být na škodu. Nabízí se, aby chytal buď Jiří Pavlenka, nebo Ondřej Kolář, oba jsou ve formě.
Dál? Proč v obraně nevyzkoušet stopera Stefana Simiče? Z Hajduku Split na něj jdou dobré reference, ve čtyřiadvaceti letech má pro reprezentaci pořád velmi slušnou perspektivu. Totéž platí pro stejně starého středního záložníka Lukáše Kalvacha, který se chytil v Plzni. Nadějnou výkonnost vykazuje i krajní záložník Jan Kopic. V útoku by mohl naskočit jeden ze dvou zarputilých válečníků – buď Zdeněk Ondrášek, nebo Michael Krmenčík.
Citlivě protočit sestavu má smysl.
Měla by hrát stejná sestava jako proti Anglii? Ano! Blíží se finále