Jan Podroužek
13. února 2021 • 15:15

Penalta jako TREST smrti. Změnil ji i VAR, neužívá se teď až příliš často?

Vstoupit do diskuse
1
TOP VIDEA
Speciál o Slovácku. Co kouč a kádr? Svědík do Baníku či Plzně? Posunul se, říká Nguyen
SESTŘIH: NY Islanders - Carolina 2:3. Nečas asistencí přiblížil Hurricanes k postupu
VŠECHNA VIDEA ZDE

KOMENTÁŘ JANA PODROUŽKA | Hodně dávno před tím, než jsme si na to všichni zvykli a začali to považovat za běžnou součást pomalu každého fotbalového zápasu, se tomu říkalo „trest smrti“. Nebo taky „Irův vrtoch“ – podle zakladatele Williama McCruma. V každém případě měly přezdívky posměšný nebo štvavý podtón. Nikomu se nelíbilo, o co se McCrum, irský podnikatel, člen národního fotbalového svazu a taky paradoxně brankář, snaží. Zavést do hry pravidlo o penaltě. Což se mu v létě 1891, přes veškerý silný odpor, opravdu povedlo.



„Je to jeden z nejkontroverznějších problémů ve fotbale. Je to totiž situace, která téměř vždycky budí velké emoce,“ vystihl to uznávaný sportovní novinář Malcolm Brodie.

Těch skutečně vyhrocených chvil bychom našli milion, tak aspoň jedna za všechny. Duben 2007, čtvrtfinále Poháru UEFA Sevilla-Tottenham. Penalta pro domácí, hosté to považují za nehoráznou křivdu, fanoušci Spurs pochopitelně jakbysmet. Jejich reakce? Jeden jako druhý vytrhává ve svém sektoru sedačky, hází je po policistech, za chvíli je pryč jakákoliv zábrana mezi příznivci Sevilly a Tottenhamu a je z toho bitka.

„Hanba,“ vykřikuje po zápase střelec hostů Robbie Keane.

„Ten verdikt změnil ráz celého utkání,“ přidal se kouč Martin Jol po těsné prohře 1:2.

Rozdíl mezi tehdejším pokutovým kopem a dnešním je, jako by jeden stříhal trávu nůžkami na nehty, a ten druhý na pažit vjel se sekačkou poháněnou motorem z formule. Nejen proto, že na začátku všeho neexistovaly čárami vymezené šestnáctky, na hřišti ani nebyl vyznačený puntík, z něhož se už dekády kope dnes.

Zdaleka jiná je zejména šíře přestupků a posuzování. Penalta byla ve svých počátcích nařízena jen ve chvíli, kdy se gentlemani na tribunách museli křižovat z toho, co viděli. Typicky když někdo z hráčů zabránil gólu nebo nadějné situaci rukou. Není to přece volejbal, házená ani basket.

Taková nebezpečná hra, z tehdejší definice si představte zákrok, který by mohl způsobit zranění, se nejdřív netrestala vůbec.

Dokonce existuje psaná vzpomínka, která vypráví o události, jak „brankář ztratil nervy a nakopl soupeře“. Autor se ale nepohoršuje nad chováním gólmana, nýbrž nad rozhodčím, jenž si za to dovolil odpískat

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Koupit
Vstoupit do diskuse
1
Články odjinud


Články odjinud