Fenomén Hložek: vyspělá práce s emocemi. Teenager lepší než legendy
Silná slova na úvod. Ale stojím si za nimi. Adam Hložek je ten nejúžasnější talent, jaký český fotbal ve své novodobé historii vyprodukoval. Větší než Pavel Nedvěd, Karel Poborský či Milan Baroš. Snad pouze Tomáš Rosický se současnému klenotu může mírou impozantnosti, která jeho nástup mezi profesionály provázela, rovnat.
To samozřejmě neznamená, že Hložek stráví velkou část kariéry v Juventusu či Manchesteru United a získá Zlatý míč. Vůbec ne. K něčemu takového třeba dojít nemusí. Kariérní rozjezd má ovšem takový, že se s ním nikdo z velikánů posledních dekád zkrátka měřit nemůže.
Jen krátké shrnutí.
Hložek je nejmladším střelcem v historii české ligy. Od letošního dubna je zároveň i nejmladším autorem hattricku. Ty má na kontě mimochodem už dva. Stal se nejmladším králem ligových střelců. To všechno v osmnácti letech, prosím pěkně.
Do toho se probojoval do závěrečné nominace na EURO. A pokud bude zdravotně fit, lze předpokládat, že může patřit mezi důležité postavy kádru Jaroslava Šilhavého. I tohle je v českých končinách věc nebývalá.
Přesto někdy můžeme nabýt pocitu, že se Hložkova abnormální výkonnost bere už tak trochu samozřejmě. Ano, doba se mění. Fotbal letí dopředu, prostor v něm dostávají stále mladší a mladší hráči. Není takovou výjimkou, když kluby do svých mužstev napevno zabudovávají teenagery.
Unikátem už ovšem je, pokud tihle mladíci na nejvyšší úrovni zakoření tak přirozeně a pevně, jako to zvládl právě rodák z Ivančic.
I proto je důležité si neustále připomínat, jak dobrý Hložek vlastně je.
