Doba po Vrbovi? Sparta musí sebrat odvahu a hledat trenéra v cizině
Chceme úspěch. A chceme ho hned. Tenhle vzkaz vyslala loni v únoru do světa Sparta, když po odvolaném Václavu Kotalovi přivedla Pavla Vrbu. Mělo to být finále tříletého konceptu nastoleného sportovním ředitelem Tomášem Rosickým. Proměna kádru a s ním spojená změna atmosféry i myšlení napříč celým klubem po nepovedené italské éře, zapracování talentovaných mladíků z akademie. A pak útok na titul.
První dva body se s většími či menšími klopýtnutími povedlo odškrtnout, pokoření toho třetího ale zůstávají Letenští výrazně vzdáleni. S každým dalším zápasem se ovšem ukazuje, že před rokem zkrátka a jednoduše zvolili špatně.
Po solidně zvládnutém podzimu totiž přišel hororový vstup do jara. Bleskový odchod z Evropy, série ligových ztrát korunovaná nezvládnutým derby. A ruku na srdce, Vrba v tuhle chvíli nepůsobí dojmem, že by si věděl rady.
Znovu a znovu se spoléhá na hráče, kteří mu důvěru nevrací. Zatvrzele se drží jednoho herního schématu, s každým dalším neúspěchem z něj čiší stále větší frustrace. Samozřejmě i on musí vidět, že Sparta rozhodně nejde směrem, kterým by chtěla.
Je pochopitelné a správné, že klubové vedení dá Vrbovi víc času, než to udělalo v případě jeho předchůdců Václava Jílka a Václava Kotala. Přes současnou bídu musíme mít na paměti, že na lavičce stojí nejúspěšnější český kouč poslední dekády. Jestli si někdo zaslouží druhou či třetí šanci, je to právě Vrba.
