Kulič byl přírodní talent, klame tělem. Může posílit mladou vlnu trenérů
Jak si ho pamatujete? Jako fotbalového bohéma, zlobivce, na druhou stranu na hřišti génia. I když to s jeho kariérou vypadalo všelijak, ještě v osmnácti kopal B třídu za Sokol Malšovice, nakonec se vyšvihl do Sparty i národního mužstva.
Marek Kulič byl přírodní talent, chlapík nevšedního nadání, až nečeského, jak by řekl trenér Slavie Jindřich Trpišovský. Technika, rychlost, kreativita, vych…čuranost, přehled, neotřelost. Nic nadrilovaného.
K tomu volnější přístup k životu, vždyť i v dobách, kdy byl na vrcholu, kouřil, rád si dal pivko. Prostě Kulda.
Těžko by v té době kohokoli napadlo, jak moc se zabere do trenérského džobu, že zvládne profilicenci, naučí se pracovat s datovými záležitostmi. Navíc, že to dokáže na takové úrovni. Vždyť o něm jdou ze všech stran jen pozitivní zprávy. Při studiu byl pro pedagogy největším překvapením, lídrem ročníku.
Kulič zkrátka šálí tělem, ostatně to dělal i na hřišti. Vždycky říkal: Neučte se zidanovky, na co přešlapávačky, klamavý pohyb je to nejúčinnější.
Teď se pokusí spojit svou (nečekanou) sveřepost s fotbalovým umem na nejvyšší trenérské úrovni. Na starost dostal mančaft Mladé Boleslavi, kde válel pět sezon. Už tehdy mu dělal v sestavě garde nynější kapitán Marek Matějovský. To vám byla dvojka…
Ale zpět k novému kouči.
Kulič jde postupně, ale jednoznačně za metou, již si vysnil. Od hradeckých žáků, dorostenců, přes boleslavské béčko a post asistenta. To je ideální cesta, těžko o něm řeknete, že je rychlokvaška. Poznal poměry, naučil se dívat na fotbal z druhé strany, ne hráčské. K tomu se vzdělává, šlape do práce naplno.
Když mluví o hře, má jasné představy. Nezajímá ho opatrná hra, chce jít směrem, kudy běží svět. Útok, rychlost, náročnost. Záměry má bohulibé, bylo by záhodno, aby se mu je podařilo naplňovat.
Tuzemská liga to potřebuje, vždyť každý uzná, jakým oživením jsou nové tváře na lavičkách, především Radoslav Kováč s Jaroslavem Veselým. Kulič se k nim může připojit.
