Kulič o studiu i trénování: Po kariéře jsem sportovně umřel. Teď dobyl metu
To byla trojka: Luboš Pecka sázel góly, Marek Matějovský s Markem Kuličem ničili obrany drzostí, nápady i technikou. První z nich minulý týden ukončil kariéru, už nebude hrát ani pro žízeň. Druhý jede dál v lize, jako by ošálil čas. Třetí mu nyní bude dělat velkého šéfa, sedmačtyřicetiletý Kulič se stal trenérem Mladé Boleslavi, kde Matějovský kapitánuje. Z fotbalového bohéma je kouč prvoligového mančaftu.
Přitom když jste začal trénovat žáky, přiznal jste, že to není ono. To se změnilo?
„Nebylo to tak, že by mě to nebavilo. Spíš jsem to bral z pohledu, že když jsem skončil kariéru, tak jsem vlastně sportovně tak nějak umřel. Dělal jsem v Hradci čtrnáctku, dorosty, devatenáctku, tři zápasy jsem pomáhal Karlovi Havlíčkovi u áčka, ale pořád mi chyběl takový ten adrenalin, který jsem měl v lize.“
Kdy se to začalo lámat?
„Když jsem přišel do Boleslavi, nejdřív k béčku, pak na místo asistenta.“
Čím se zápal projevil?
