Video se připravuje ...
První dojem: na tyhle zápasy chcete chodit, ať už fandíte komukoli. Základní myšlenka je vždy útok, překonání soupeře, ne jen jeho eliminace. Z obou stran. Zápas play off Evropské ligy, v němž Sparta nakonec padla v tureckém království 2:3, ukázal, kam se Letenští posunuli. Galatasaray, obr s násobným rozpočtem i budgetem na platy svých hvězd, však také odhalil, co musí Brian Priske a spol. vycizelovat.
„Sparta nebude snadná kořist,“ shodla se média v Turecku po prvním zápase play off Evropské ligy. Trefa! Ale proč to tak je, vždyť Galatasaray je tak velký, pyšný, mocný a bohatý?
Důvod je jasný: Sparta se zlepšila, posunula, dostává se do role, kterou má v kontinentálních soutěžích už několik let Slavia. Rozhodně není před odvetou bez šance na postup do osmifinále.
Přitom na to jde úplně jinou cestou. Řekněme, že evropštější.
Rudý tým to demonstroval i v Istanbulu. Dříve byla predikce zápasu jednoznačná: turecký celek bude dominovat s míčem, dovednostmi, zkrátka ofenzivou, český sok se proti tomu postaví precizní taktikou, obětavostí, zaměřením na defenzivu. A ano, i partou.
Takhle uspěla Slavia například s Leicesterem, AS Řím, Sevillou, v Lize mistrů potrápila Barcelonu, Inter Milán. Pozor, nejde o žádný hate, nýbrž popis situace. Jindřich Trpišovský mužstvo nadupal takticky, kondičně, na tom postavil projev a úspěch. Všechna čest!
Jen Priske se sportovním ředitelem Tomášem Rosickým na to jdou trochu jinak. Důkazem budiž třeba křídla.
Trpišovský po odchodu Petera Olayinky do CZ Bělehrad opakovaně mluvil o tom, jak nabádal skautské oddělení, aby mu přivedlo nového „Olieho“. Nigerijec rozhodně není zanedbatelný technik, jeho hlavními přednostmi jsou však nezdolnost, touha po výhře, nasazení.
Priske sází na jiné typy. Lukáš Haraslín s Veljkem Birmančvičem jsou kreativnější, lepší ve hře jeden na jednoho, na druhou stranu ne tak důrazní. Diference mezi nimi a Olayinkou je lehce rozpoznatelná. Na druhou stranu oni dva by spíše zapadli do kádru kupříkladu Galatasaraye, lépe by se do něj hodili svým herním naturelem.
Sparta navíc „dělá“ podobné typy i na další pozice: Qazim Laci, Angelo Preciado, Markus Solbakken, Kaan Kairinen přinášejí vyšší technickou úroveň, u Slavie pořád dominují požadavky na přepínání do obranné fáze, běžeckou úroveň (ne že by je Sparta neměla).
V tuto chvíli je zřejmé, že klubu z Letné tento úkrok od tuzemských zvyklostí vychází, i když duel s Galatasaray – logicky, když tým padl – odhalil také nedostatky. A to především defenzivní. Především v prvním poločase wingbeci špatně spolupracovali s krajními stopery. Především Preciado se postupně zvedl, zato pro Matěje Ryneše rozhodně nešlo o životní výkon.
Tato kooperace je zásadní, protože na krajích nemohou vypomáhat střední záložníci. Ty drží Priske v sestavě vždy dva, proti třem mužům ve stejné formaci (jak je obvyklé) to nemají jednoduché. V Istanbulu navíc chyběl ve středu obrany Filip Panák, jenž dvojku (nejčastěji Kairinen, Laci) pravidelně a přirozeně doplňuje.
Další věcí je produktivita. Šance Jana Kuchty v první půli či Tomáše Wiesnera těsně před koncem byly tutové. Sparta měla větší číslo xG značící očekávané gól než soupeř (1,28:1,20), vícekrát střílela z pokutového území (4:2). To značí větší kvalitu zakončení u soupeře.
Samozřejmě, je tu faktor jmen Mauro Icardi, Dries Mertens, to jsou hvězdy výrazně zaplacené. První z nich bere ročně 10 milionů eur, druhý necelých pět. To dělá dohromady prakticky celou sumu, již na výdělky hráčů a realizačního týmu (nejen prvního mužstva) vydá Sparta. Peníze však nelze brát jako berličku. Český mistr musí zkrátka posouvat kvalitu – ať už nákupy či laděním dovedností.
V Istanbulu ukázal, že už vyskočil na velmi slušný level. Jenže proč nechtít víc?
Témata:
fotbal, sport, sparta, SK Slavia Praha, AC Sparta Praha, Turecko, Jindřich Trpišovský, Istanbul, Galatasaray SK, Evropská liga UEFA, Brian Priske, Kaan Kairinen, Angelo Preciado, Sport na Heureka.cz
Související články
