KOMENTÁŘ JIŘÍHO FEJGLA | Při cestě do čtvrtfinále Konferenční ligy v roce 2022 se s ním čtyřikrát poměřila Slavia. Ano, se sokem velkého jména nakonec vypadla, ani jednou ho neporazila. Zapsala dvě plichty, dvě prohry, nakonec právě on ustřihl její cestu k ještě výraznějšímu úspěchu. Feyenoord byl lepší, jenže ne odskočený, nadpozemský, neporazitelný. Přesto se nyní nelze Brianovi Priskemu divit, že tolik prahnul po angažmá v Rotterdamu. Že byl ochoten opustit kulisy, mezi nimiž je za krále, kde je jedním z hlavních hybatelů změny a také úspěchu. Že zkrátka zamával Spartě a mizí do Nizozemska.
Feyenoord je zkrátka vyšší level, to si přiznejme. Už jen prostředí, v němž nastupuje, vás ohromí. De Kuip drží více než padesátitisícovou kapacitu, průměrnou návštěvu počítat v klubu ani nemusí. Prakticky pořád je vyprodáno.
To je atraktivní. Nakonec i po zápase předkola Ligy mistrů minulé léto upozorňovali lidé z vedení Sparty na rozdíl mezi jejich organizací a FC Kodaň. Už jen ten stadion, říkali po návštěvě arény zvané Parken, do níž se vměstná 38 tisíc návštěvníků a najdete tady i restauraci oceněnou třemi michelinskými hvězdami.
V případě nizozemského giganta jsou tu však- samozřejmě - také další benefity.