Ligový FÍKend: Nástupce legendy, zn. kladenský nárt. Pane Strako, stačí!

BLOG JIŘÍHO FEJGLA | Tohle není jen obyčejný víkend. Že Slavia vyhrála v Jablonci, který ji potrápil epesní trefou pana Vakha? Že Plzeň ukázala Baníku, kde je jeho místo? Že Spartu spasil (pokolikáté už…) gejzír emocí Lukáš Haraslín? Ano, to je krásné, ale… Jakub Řezníček vlétl mezi nesmrtelné. Můžete si o tomhle klišé myslet, co chcete, že ano, ale „Řízek“ dal STÝ gól v lize! Jeho životní chvíli, ale i další události kola glosuje 24. díl rubriky Ligový FÍKend.
Dvojnásobné štěstí
Dal gól. To zná - a dobře. Ale tenhle byl výjimečný, sakra jiný. Jasně, Jakub Řezníček jím rozsekl zápas s Pardubicemi, Dukla brala tři body. Kanonýr jel dřív spíš na sebe, poslední roky šlape pro mančaft, přesto si tuhle trefu vzal pro sebe.
„Byl jsem hňup,“ říkal o sobě. Opakovaně. Nebylo divu, byl to klasický příznivce zábavy. Jen se občas zvrhla, důkazem budiž i nějaké ty potíže se zákonem.
Jenže Jakub Řezníček vedle toho sázel góly v lize (jeden má i v belgické) a také postupně dospíval. Proto hraje i v šestatřiceti. Proto dal stý gól a vstoupil do Klubu kanonýrů.
„Dostal se někam, kde jsou velké osobnosti a zůstane tam nadosmrti,“ řekl trenér Dukla Petr Rada tak trochu pateticky. Ale proč vlastně? Řezníček je pojem, jeho góly, cesta, prozření.
Kubo, gratulujeme. A rozhodně ještě nekonči. Splněno nemáš!

Bodlo je klasa
Jakub Řezníček by mohl mít nástupce. Ten kluk je také zlobivec (doufejme, že už uklidněný), dává góly, má rád tetování. Filip Vecheta se chytil po odchodu ze Slovácka do Karviné. Naposledy poslal Budějovicím dva vzkazy.
A na ten druhý se zaměřte!
Říká se tomu kladenský nárt, šídlo, ale hlavně bodlo. Jde o rychlou nečekanou střelu, vpravdě legendární, kterou využívají zhusta futsalisté. Vecheta si na ni vzpomněl v pravý čas, na začátku druhé půle zvýšil na 3:0.
Tleskáme, jen tak dál. Bodlo nesmí zapadnout.

Trenér, který nechce penaltu
Jeho tým kopal penaltu, jeho tým z ní vyrovnal nakonec v 95. minutě na 2:2. Přesto trenér Bohemians Jaroslav Veselý neviděl takový pokutový kop rád. No, ono to tedy bylo i momentem na druhé straně, kdy rozhodčí Ladislav Szikszay pískl desítku pro Mladou Boleslav. I ta byla pochybná.
„Byla to pro oba hráče složitá pozice, strašně blízko. Co mají dělat? Uříznout si ji? Je těžké oběma klukům něco z pozice trenéra vyčítat. Přimlouval bych se za to, aby zápas skončil 1:1 bez penalt, tohle bylo soft,“ čílil se kouč Bohemky Jaroslav Veselý.
Dejme mu za pravdu, i když komise rozhodčích viděla situace jinak. Trochu citu to chce, pánové!

Pane Strako, stačí!
On dělá všechno správně, nachystá mančaft, nabrífuje ho, jak se říká. Připraví neprůstřelnou taktiku, hráče nadupe fyzicky.
No - a oni pak dostanou čtyřku a v tabulce mají po jedenácti zápasech jeden bod. František Straka přitom vedl České Budějovice v deseti z nich…
Přitom necítí vinu. „Čtrnáct dnů jsme se svědomitě připravovali, ale to, co jsme dnes předváděli, mi hlava nebere. Nejsem s tím srozuměný, musíme si to vyhodnotit. My tohle nacvičujeme a pak přijde taková fatální věc. Nechápu to,“ hodil debakl v Karviné na mužstvo.
On nic, on muzikant?
Hláška kola
Legendární výrok je zpět. Zase ho pronesl střední záložník, zase po neúspěchu při penaltě. Kdysi ji pronesl Rudolf Otepka, tehdy šikula v barvách Příbrami. Tentokrát Petr Kodeš, kapitán Hradce. „Střetly se mi myšlenky,“ láteřil poté, co zahodil pokutový kop při střetu s Olomoucí.
„Votroci“ by je už potřebovali rozmotat, nedali třetí penaltu v sezoně - ze tří.
