- Video se připravuje ...
Mění se nám pořádky na čele tabulky, končí trenéři, mladí borečkové zahazují penalty ob den (Patriku Vydro, klid, to se stane - a to bez ironie). Ewerton se klasicky neraduje, když dá za Baník gól v Pardubicích, což je nakonec správně. Dynamo dál padá do propasti, „Šulcík“ by na hřišti klidně umřel. Víkendové kolo bylo klasicky plné příběhů, některé z nich glosuje 25. díl rubriky Ligový FÍKend.
Roztomilý drsňák
Když se objevil v týmu Slovanu za trenéra Luboše Kozla, zaujal figurou. V lize debutoval v osmnácti, ale muskulaturu měl jak Romelu Lukaku. Od té doby je to střídavě oblačno, Ivan Varfolomejev, ukrajinský bojovník, občas předvede slušný výkon, jindy zase vytáhne až příliš ostrý zákrok.
Radoslav Kováč jej vsadil do základní sestavy po třech měsících, spoléhal na něj v zápase roku se Slováckem (tak střet na severu překřtili). Záložník dal gól, žlutá karta nemohla chybět - zejména však pomáhal kreativci Michalovi Hlavatému.
Po duelu ho čekal možná ještě složitější úkol, dorazil před žurnalisty. No, s češtinou to není úplně dobré, navíc je to mladíček, musí se omlátit. Přesto všechny složil k zemi, když se pustil do lídrova hodnocení: „Michale Hlavatý je moc hezký hráč!“
Tak Michale, nezapomínej, je potřeba vždycky načesat patičku a vyrazit na plac. Pak to půjde.
Čoro, ber rady!
Nedávno se do něj pustil v televizi O2 Patrik Eliáš, hokejista, který miluje fotbal a také ho velmi dobře hraje. Tentokrát ho po dvougólovém večeru otcovsky pokáral trenér Dukly Petr Rada.
Tomáš Chorý, zvaný Čoro, byl upozorněn, aby tolik nepadal. „Vždyť máš sto kilo,“ popíchl ho Eliáš. „Fandím mu, ale když přestane padat, tak bude ještě lepší hráč. V tom jsme se shodli,“ přidal se kouč Rada.
Chorý oběma znalým pánům přikývl. Tak se těšíme…
Trenér s „gulami“
Kdysi o sobě řekl premiér Mirek Topolánek, že je „chlap s gulami“. Jasně, o přesnosti a vzniku výroku pak vedl spory, ale tohle spojení se ustálilo, stal se z něj prakticky politický folklór. A je fakt, že Topolánek nikdy neměl problém pojmenovat roztodivné záležitosti na plnou pusu.
O víkendu se podobně projevil olomoucký trenér Tomáš Janotka, který se vyhradil proti opakovaně protestujícím fanouškům Sigmy. „Na to nemůžu reagovat jinak, než že já s tím nic neudělám. Pokud se takto rozhodli, je to jejich svobodná vůle. Pokud se chtějí fanoušci projevovat jinak než fanděním, ani nám nebudou chybět. Říkám to naprosto otevřeně,“ pustil se na tenký led.
Později svá slova rozumně vyargumentoval na Facebooku. Jedno je však jisté: Nemusíte s ním souhlasit, ale je třeba uznat, že má jasný postoj. Neuhýbá. Dík.
Pozvánka do „Anglie“
FA Cup, Anglický pohár, toť poutavá, legendami opředená až roztomilá soutěž. Potkávají se velcí s malými, hrává se na pidistadionech, kam zhusta favorit dorazit.
V Česku občas něco podobného zažijete, památný duel Mol Cupu se konal na konci října 2019 v Chlumci nad Cidlinou. Sychravo, pomalu se stmívalo, ale třetiligový tým drtil mocnou Plzeň. Lidé viseli snad i na stromech, viděli výhru Viktorie až po prodloužení.
To bylo odpoledne. Nezapomenutelné!
Třeba se něco podobného přihodí ve čtvrtek v Benátkách nad Jizerou, kam přijede Slavia a trenér Jindřich Trpišovský se svým příběhem. „Těším se hodně. Je tam trenér Tomáš Staněk, s kterým jsem hrával v dorostu a on mi pak pomáhal na začátku mé trenérské dráhy. Jsem mu zavázaný. Navíc jsou tam známí, kteří se starají o klub, chystají se speciální akce kolem zápasu, návštěva bude snad až okolo čtyř tisíc lidí,“ vykládal po výhře nad Duklou.
Navíc Slavia musí mít pamatováka, před dvěma lety těžce otáčela střet ve Velvarech. Ale to je přece pohár. Proč by i tady nemohl bavit (aspoň mírně) jako v Anglii?
SESTŘIH: Slavia - Dukla 3:0. Chorý dvěma góly řídil malé pražské derbyVideo se připravuje ...Hláška kola
Tentokrát nic vtipného, ale sakra výstižného. Ke všemu se chlapík, který následující větu pronesl, podle ní chová na place dvakrát do týdne. V dresu Viktorky i reprezentace druhou sezonu po sobě válí - je to maratonec, sprinter, střelec, nahrávač.
Prostě „Šulcík“.
„Kdybychom na hřišti měli umřít, tak tam umřeme,“ pronesl Pavel Šulc po další epochální výhře nad Spartou, k níž přispěl asistencí.
Průšvih pro úřadujícího mistra nebyla ani tak prohra, ale spíš pohled na plac, kde se rozhodně někteří borci nechovali podle Šulcova přikázání.
Související články