Nástrahy pro Briana Priskeho. Jen aura Spartu nespasí, klíčový bude řez kádru
KOMENTÁŘ JIŘÍHO FEJGLA | Staré klišé říká: Dvakrát nevstoupíš do stejné řeky. To tvrzení je zavedené, potvrzené, ale také mnohokrát vyvrácené. Brian Priske se ve Spartě pokusí přidat k těm, kteří ho popřou. Rozhodně to nebude mít jednoduché.
„Jen“ jeho aura vítěze a miláčka tribun na Letné stačit nebude.
Tady je pár nástrah, které velebeného trenéra, jenž tým ve dvou sezonách dovedl ke dvěma titulům, čekají.
Důrazným varováním je stav mužstva, potažmo celého klubu. Ze sta, rozuměj postupu do Ligy mistrů, nespadl během dalších sedmi až osmi měsíců na nulu, nýbrž do záporných hodnot. Jasně, také před třemi lety, když Priske do Prahy dorazil poprvé, nedržel mistrovskou korunu, skončil třetí za Slavií a Plzní. Jenže rozhodně ne s takovým odstupem, tehdy to dělalo sedm bodů, letos neuvěřitelných sedmadvacet.
Tehdy se tvořil později úspěšný kádr, v mužstvu byla jména, která rostla: Ladislav Krejčí, Martin Vitík, Lukáš Haraslín, Filip Panák, Tomáš Čvančara. Na cestě byl navíc Jan Kuchta, později jasná jednička útoku.
Nyní jsou v kádru zavedení hráči, jenže - a to je na první pohled znát - ne tolik hladoví. Veljko Birmančevič, Kaan Kairinen, Angelo Preciado, Vitík, Peter Vindahl, zřejmě i Haraslín myslí na přestup. Ve Spartě pobrali trofeje, protáhli se i do lákavé Ligy mistrů, mají pocit naplněnosti.
