Pár hulvátů biatlonovou horečku nezchladí. A třeba se do příště poučí
Úžasný víkend na Vysočině opět potvrdil, jak mocně Češi vzplanuli láskou k biatlonu. Pohled na vyprodané tribuny byl neskutečný, zážitek strhující. Kdo by si ještě před pár lety pomyslel, že tohle u nás bude možné? Biatlonovou horečku obdivují sportovci, fotí si ji funkcionáři, v televizi biatlon co do sledovanosti drtivě porazil hokej. S explozí tohoto zimního sportu však zároveň souvisí ještě jeden jev: biatlon šel nahoru v Česku rychleji, než si na něho stačilo navyknout to nejmasovější publikum. A přineslo to i jednu kaňku.
V pátek a v sobotu se stalo něco, co se na biatlonu neděje, nebo by se na něm dít nemělo. Fanoušci, vtažení do děje a do boje domácí hrdinky Gabriely Koukalové proti vedoucí ženě Světového poháru Lauře Dahlmeierové, oslavovali Němčiny špatné rány na střelnici. To je prohřešek proti biatlonové etice. Něco, co by mělo zůstat zapovězeno.
Jako když tenisové publikum nadšeně vybuchne při soupeřově dvojchybě.
Jako kdyby diváci na golfu oslavovali míček odpálený do rybníka.
„Je to neúcta, prosím, nechte si ty projevy,“ požádala fanoušky Koukalová.
Český biatlon se Dahlmeierové oficiálně omluvil.
Zdá se vám to jako prkotina? Oproti čtyři dny vyprodané aréně skutečně je, a taky nikdo netvrdí, že oslavné „hééééj“ po minelách jedné ze soupeřek přebije euforii, která se v Novém Městě na Moravě rozpoutala. To se nestane.
Nicméně rychlá omluva i upozornění největší české hvězdy byly jasným vzkazem: diváci, radujte se, že můžete sledovat světový biatlon na vlastní oči, ale zároveň se ho učte poznávat, rozumět mu. Nejděte proti jeho charakteru.
Jaký je to rozdíl oproti českému fotbalu, který si svoje chuligány de facto hýčká, nebo se jich minimálně bojí a nemíní se s nimi pustit do důkladného křížku, aby se to neobrátilo proti němu a nehrálo se ještě před prázdnějšími tribunami, než jsou teď.
Takové problémy biatlon naštěstí nemá, naopak jde nahoru, zájem o něho roste, čeští reprezentanti jsou stále populárnější. Rovněž je pravda, že prostředí na Vysočině není celkově nepřátelské. Právě naopak. Diváci při vyhlašování výsledků tleskají všem, i Rusům, o nichž se všude mluví, že dopují. Vítězům hromově aplaudují při doběhu do cíle. Jsou přející.
Možná ti, co zatínali bojovně pěsti, když Dahlmeierová střílela vedle, dali o víkendu poprvé přednost něčemu jinému a vypravili se na biatlon. Až přijdou příště, budou vědět, že na střelnici se slaví dobré rány domácích a zbytek se nechává být. A zase to bude ve Vysočina Areně o něco lepší, o něco impozantnější.
Hodně fanoušků už se naučilo, že když závodník na střelnici dvakrát těsně mine a přijde tak o stupně vítězů, není to smůla, ale zkrátka chyba. I že biatlon je venkovní sport, jehož výsledky závisí i na charakteru trati, sněhu nebo střelnice. Že ne každému vyhovuje sprint nebo hromadný start a že jeden den lze skončit na druhém místě a druhý den na konci první dvacítky a pořád to bude znamenat, že se sportovec drží ve světové špičce.
Nebude snad problém proniknout do tajů sportu s běžkami a puškou úplně detailně.
SP V BIATLONU NOVÉ MĚSTO 2016 - AKTUALITY ZDE >>>
