Češi vděčí kreativcům, kteří stále chybí. Covidový fotbal už prosím ne
KOMENTÁŘ JONÁŠE BARTOŠE | Startovací mise kvalifikace na šampionát do Ameriky splněna, Češi schlamstli proti Faerům a Gibraltaru důležitých a povinných šest bodů. Zápasy do velké míry rozhodli dva bombarďáci ze zahraničí – Patrik Schick a Václav Černý. Kreativita a ofenzivní nadstandard je u nich na české poměry unikátní, podobné typy v Haškově výběru stále chybí, někteří adepti čekají v závětří. Proti Gibraltaru v téměř zbytečném utkání uškodila i nulová atmosféra portugalského azylu.
Rozlehlý, více jak třicetitisícový stadion ve Faru vypadal v úterý večer jako při tréninku, pohled na tribuny naprosto tristní. Atmosféra zápasu, ve kterém se Češi lopotili za třemi body, vůbec neodpovídala významu světové kvalifikace. Gibraltar, hrající na cizím území, připomněl covidové roky, kdy se na fotbaly vůbec nesmělo.
Situaci zachraňovala alespoň hrstka českých příznivců, která přiletěla národní tým podpořit až do netradiční slunné destinace a jejíž přínos ocenili po vítězném klání hráči i trenér Ivan Hašek. Takto ano, zformovaný kotel věrných je přesně to, co mužstvo na cestě za vysněným šampionátem do Ameriky potřebuje.
Motivovat se proti výrazně slabšímu soupeři, soustředit se na zakončení a zůstat v hlavě nastavený na to, že jde o opravdu významný zápas, šlo proti Gibraltaru jen těžko. Povinný zápas je naštěstí zvládnutý i s přesvědčivým skóre. Další takové už ale prosím ne.
V červnu s Černou Horou a v Chorvatsku půjde o jiné kafe. Na tribunách a snad i na hřišti, kde mužstvo stále brzdí rezervy. Mnohdy scházela kvalitnější koncovka, klid ve finální fázi, třeba když mohl Pavel Šulc hned ve druhé minutě snadno otevřít skóre.
V součtu s těžkým duelem v Hradci proti Faerům (2:1) pomohly ke dvěma povinným výhrám především dvě ofenzivní zahraniční hvězdy ve formě. Patrik Schick se ve dvou zápasech trefil třikrát, proti Gibraltaru se prosazoval Václav Černý – otevřel skóre, krásně připravil branku Schickovi a rozehrál roh, po němž zvýšil na 3:0 Šulc.
Přínos kreativních hráčů, schopných poradit si v situacích jeden jednoho, schopných něco vymyslet, přinést nečekanou myšlenku a „otevřít“ zformovaného soupeře je zcela zásadní. Na českém trhu podobných typů běhá minimálně, jde o záležitost budoucnosti, aby se takoví hráči povedli vychovávat ve větším počtu.
O to víc bude třeba vedle Schicka nebo Černého rozvíjet další podobné adepty – národní tým začíná ochutnávat Matěj Šín (20), v Hamburku se rozvíjí Adam Karabec (21). Pomůže i aktuálně zraněný Adam Hložek (22). Velkým přínosem může být do budoucna i plzeňský talent Jiří Panoš (17), další nadějní hráči rostou ve výběru do sedmnácti let, který se po závěrečné výhře ve Švýcarsku kvalifikoval z těžké skupiny na květnové EURO do Albánie.
Dobře, že je úvodní sraz roku 2025 úspěšně za námi. Něco podobného tomu, jak vypadal duel na Gibraltaru, už na reprezentační úrovni snad dlouho neuvidíme.
