Tvrdíkův Twitter, slávistický duch, motivace a umění komunikace | iSport.cz
Josef Káninský
16. října 2015 • 21:00

Tvrdíkův Twitter, slávistický duch, motivace a umění komunikace

TOP VIDEA
Trpišovský: Součkův přestup? Tomáš se směje víc než dřív. Chválil Oscara Trpišovský: Součkův přestup? Tomáš se směje víc než dřív. Chválil Oscara
Dočkal po návratu: Malý zázrak, vyhráno ještě ale nemám Dočkal po návratu: Malý zázrak, vyhráno ještě ale nemám
VŠECHNA VIDEA ZDE

Jaroslav Tvrdík nemá pověst špičkového manažera či byznysmana a v politické kariéře neproslul zrovna velkou prozíravostí či diplomatickým uměním. Dejme tomu, že jeho slávistická "životní etapa" by mohla zůstat těchto poznámek ušetřena. Jenže twitterová aktivita nového místopředsedy klubové dozorčí rady a hlavně člověka "od zdroje" (úzké napojení na čínské investory) leccos z jeho minulosti připomíná.



Aby nenastala mýlka, samo tvítování je fajn. Z moderního způsobu komunikace se fanoušek leccos dozví přímo, s předstihem před médii. Ano, možná chytré. Jde ovšem o to, co se dozví. Pokud totiž sociální sítě budeme brát jako naprosto plnohodnotný kanál, včerejší večerní Tvrdíkova sdělení musí vyvolat pozornost stejnou, jako kdyby je na větší ploše rozebrala velká média či fanouškovské weby.

Slavii čeká do konce podzimu sedm zápasů, z toho čtyři venku. Tvrdík si zaspekuloval o tom, že mužstvo by se mohlo vypnout a ztratit v nich tak šest, maximálně osm bodů. Což by mu dalo takové postavení v tabulce, že by pak mohly přijít ale fakt pořádné posily. Stálo by přece za to, pošťouchnout ligové lídry...

Jistě, není to imperativ (musíte!). Tak to přece udělalo úplně jiné klubové vedení loni. Před rokem to stálo takhle: když nezískáte do konce podzimu tolik a tolik bodů, strhneme vám tolik a tolik peněz. Z hlediska obecné psychologie dost problematický motivační faktor selhal, body nepřišly, pokuty ano a špatně naladění fotbalisté toho na jaře moc neuhráli.

„Nová“ Slavia plánuje posily, už v zimě chce dva až čtyři nové hráče

My to vykopeme a oni nás vyhodí

Nechme i tuto minulost spát, i když to vypadá, že ať je ve Slavii kdokoli, přežívající duch hrdých amatérských začátků ho spolehlivě omámí. Představme si sebe jako současného hráče, jemuž do mobilu spadne tvít páně Tvrdíkův. Nebudeme-li úplně hloupí, buď hned, nebo nejpozději večer před spaním nás napadne: Aha, takže my to vykopeme a oni nás pak vyhodí. Mám to zapotřebí, abych se snažil a sláva aby padla na hlavy jiných?

A hned vzápětí: To znamená jenom dvakrát prohrát. S kým že to teď hrajeme? Jo v Jablonci, ajaj. Co když čistě náhodou pukneme rovnou tam? Nebudou na nás ti noví šéfíci naštvaní, že jim kazíme ty jejich úžasné plány? Na klidnou noc a další dny to každopádně moc není.

Dejme tomu, že to Jaroslav Tvrdík myslel dobře. Peníze tady jsou, jeho nejsou, tak co by se neutrácelo... Na jednu stranu by bylo škoda přijít o výživný twitterový proud novinek a pohledů za kulisy.

Jejich autor by ale do manažerského rejstříku mohl přibrat jeden poznatek: když už si myslí, že tohle je způsob, jak motivovat vlastní hráče, mohlo by mu sepnout, že mnohem víc motivuje ty, o které Slavia v nejbližší době projeví zájem, zároveň i jejich manažery a kluby.

Dávat okatě najevo, že na to mám, znamená jít do vyjednávání o ceně ve značně oslabené pozici. Tohle je byznys.

 
Články odjinud


Články odjinud